P o z v á n k a
na pravidelná setkávání ve školním roce 2011 2012

Kdy: 09.září pátek 2011 od 10 hodin
Kde: v našem klubu Štefánkova 63 a Brno

Program:
a. přivítání do nového školního roku a drobné občerstvení
b. přijde mezi nás seniorka paní Milada Plevová a poví nám svědectví víry
c. předpokládáme, že se nám podaří dopravit mezi nás a přivítat paní Evu Soukupovou – vozíčkářka
d. krátké duchovní ztišení / biblická úvaha a modlitby k aktuálním tématům¨/
e. zážitky a zkušenosti z prázdnin
f. co v roce 2011/2012 připravujeme

Propozice:
Do klubovny jede tramvaj č.1 směr Řečkovice a vystupuje se na zastávce Kartouzská u vysoké školy veterinární, přejdeme na levý chodník,když stojíme čelem ve směru na Řečkovice,narazíme na malý parčík a vrtíme se zpět do centra města. Jedná se o rohový dům Kartouzská-Štefánikova s bezbariérovým vchodem pro vozíčkáře.Na vrátnici je k dispozici služba,která vás doprovodí nebo přivolá odpovědného člověka z HKB

Všichni zájemci a potřební jsou srdečně zváni, ejsme uzavřená společnost

Životní zkoušky
Setkání HKB Brno v Pobytovém rehabilitačním a rekvalifikačním středisku pro nevidomé Dědina v Praze dne 11. června 2011
V sobotu 11. června 2011 jsem se účastnil dopoledního programu setkání Handicap klubu Brno ve středisku Dědina v Praze. Tématem rozpravy byly životní zkoušky. Své příběhy postupně vyprávěli všichni účastníci. Ke každému příspěvku se rozproudila debata. Při ní ostatní vyjadřovali své postřehy a zkušenosti a doplňovali vlastní zážitky, které sami prožívali v situacích podobných těm, o nichž ve svých příspěvcích hovořili jednotliví účastníci.
Ve svém vystoupení jsem stručně vylíčil hlavní události svého života, které měly vliv na můj osobní rozvoj a další směřování životní dráhy. Těmi velkými a důležitými událostmi bylo zejména dovršení vysokoškolského studia a rigorosum a poté zajímavá práce v oblasti informatiky a vědeckotechnických informací pro dopravu. Čelil jsem stále těžším dopadům stupňující se hluchoslepoty na můj osobní a pracovní život. Má závislost na pomoci jiných lidí se trvale prohlubovala. Svoji pracovní kariéru jsem proto musel předčasně ukončit a odešel jsem do invalidního důchodu. V této nové situaci jsem se zapojil do činnosti na pomoc lidem postiženým podobně jako já hluchoslepotou. Působím takto již od roku 1991 v oblasti hluchoslepoty na národní, evropské i světové úrovni s cílem zlepšovat podmínky a kvalitu života osob s hluchoslepotou.
Životními zkouškami jsou veškeré události a příběhy našeho každodenního osobního i pracovního života a sběh nejrozmanitějších okolností dění kolem nás. Celý náš život je jednou velkou zkouškou. V podstatě každým momentem svého života trvale a průběžně procházíme drobnými i většími, běžnými i závažnými zkouškami. Jsou to různé více či méně dobře zvládnuté i nezvládnuté události s kladným i záporným vlivem na náš život.
V souvislosti s vlastním kombinovaným postižením sluchu a zraku - hluchoslepotou je nesmírně důležité usilovat o kladný přístup k ostatním lidem kolem sebe. Hluchoslepota nás činí výrazně závislými na pomoci druhých lidí. Abychom se nestali předmětem manipulace, byť snad i dobře míněné a vedené snahou ulehčit nám naši situaci, je zapotřebí být činorodým, činným a vytvářet pozitivní hodnoty materiální, kulturní a duchovní.
Proto je důležité věnovat se takovým činnostem, které mohou přinášet prospěch ostatním lidem, které mohou obohacovat nejen mě samotného a nejen nás hluchoslepé, ale také druhé lidi. Neměli bychom být jen pasivními konzumenty pomoci svého okolí, kteří stále jen čekají, co jim kdo nabídne, nebo kteří se stále jen domáhají toho či onoho, nebo dokonce kteří svými požadavky terorizují své okolí. Musíme ale umět pomoc druhých lidí přijímat a vděčně poděkovat. Pokud nabízenou pomoc zrovna nepotřebujeme, tak ji musíme umět zdvořile a slušně s díky odmítnout. V každém případě by se to mělo odehrávat v pozitivním duchu. Musíme umět být vděční za pomoc a přitom zůstávat svobodným sebevědomým a sebejistým člověkem, který od druhých lidí nejen přijímá, ale také druhým dává a je obohacuje tím, co sám může nabídnout. Znamená to účelně využívat veškerou účinnou pomoc, které se nám dostává ze strany ostatních lidí, a aktivně se zapojovat do sítě mezilidských vztahů a spolupracovat na rozvoji a zlepšování života celé lidské společnosti.

V Praze dne 7. července 2011
Jan Jakeš

Přeji pěkný den panu dr. Jakešovi
Byl jsem a nadále jsem velmi vděčný panu dr.Jakešovi za jeho vystoupení na naší akci. Tak to zaznělo z pléna jak jsem zaslechl
„ tak to teda klobouk dolů „ Mě přišlo na mysl to latinské úsloví “ verba movent, exempla trahunt „ / slova dojímají, příklady táhnou / a trochu jsem se před sebou zastyděl.
Leopold Brückner
i

Milí přátelé,
náš klub chápu především jako službu člověka druhé potřebné osobě, tedy především naslouchat a konkrétně pomoci.Proto v době kdy není k dispozici výkonný dobrovolníkm je vždy zajištěn zástupce a probíhá obvyklý program: přivítání,občerstvení a krátké duchovní ztišení.V menším počtu je větší možnost pro osobní sdílení a modlitbu.
Přirozeně jsme vám k dispozici na tel. 541219511 mobil 608- 866 912-
Leopold Brückner

Margitka tam měla pár chybiček, tak tady ještě jednou:
Zkoušky života 2011
Minulý týden jsme se zúčastnili výletu do Prahy s vidícími lidmi.Akce se konala o víkendu 10. až 12. června za účelem přiblížení života nevidomých a hluchoslepých lidí svému okolí. Otázek bylo spoustu,,většina směřovala na běžné každodenní činnosti, či starosti o děti. u každého jídla jsme si četli zajímavé příběhy o věřících lidech. Po příjezdu jsme si prohlídli zahradu střediska, v němž jsme bydleli a večer jsme se prošli na Vyšehrad. Na druhý den jsme měli besedu, kde každý mluvil o svých životních zkouškách a po besedě jsme měli exkurzi střediska, kde jsme si prohlédli jednotlivé dílny a rukodělné výrobky, které zde klienti vyrábí. Odpoledne jsme se byli podívat v Divoké šárce a večer jsme zapadli do hospody, kde jsme ochutnávali kvalitu zdejších nápojů. Byl mezi námi nevidomý pan Bc. Juraj Danko, jenž aktivně studuje na MU obor Speciální pedagogiku a kromě toho pracuje s postiženými lidmi ve stacionáři. Pan Bc, Juraj Danko se zúčastnil studijního pobytu ve Finsku. Srovnával podmínky nevidomých v ČR a ve Finsku a získal nové zkušenosti a poznatky, čimž dokazuje skutečnost, že pokud člověk má motivaci a vytrvalost, může dosáhnout vysokých cílů. Dále nás pan Bc. Juraj Danko seznámil s PC s hlasovým výstupem a mluvícím mobilem. Naší průvodci okamžitě pochopili, jak nám tyto kompenzační pomůcky usnadňují studium a hledání zaměstnání. Také jsme jim v praxi předvedli ježdění na exkalátorech , kde nám konec jízdy určovala špička nohy. Na závěr připomínám, že byl mezi námi hluchoslepý pan Dr. Jan Jakeš a přednášel nám mimo jiné o významu červenobílé hole a vysvětlil nám rozdíl mezi slepeckou bílou holí a červenobílou holí.
Margita Pokorná

Přeji pěkný den panu Bc.Juraji Dankovi,
velmi děkuji, že doladil článek pro Zpravodaj HKB. Za drobné chyby nesu osobně odpovědnost já a dopustil jsem se toho při přepisování ze zvukového záznamu-Omlouvám se příště se musím více snažit a soustředit.Já a všichni kolem si velmi vážíme postřehů paní Pokorné a je nám vzorem a inspirací. protože se svým těžkým zrakovým postižením zvládá výchovu dětí. Domácnost a v současné době pečuje i o svoji těžce nemocnou matku.Tak to cítí a prožívá, že tato investice se jí vrátí na dětech.Těším se na přislíbený článek od pana Dr.Jana Jakeše a Bc.Juraje Danka.
Leopold Brückner

Zkoušky života Praha 2011
Tak tedy k výletu do Prahy - jak jsem si to nazvala - těšila jsem se - že když to dobře půjde - navštívíme alespoň tři známá - vyhledávaná místa - nakonec bylo jen jedno - hned první den - a to mne nadchlo a dobře naladilo - byl to duchovní i zemský Vyšehrad - náš zlatý známý Vyšehrad - který se už dotkl slávoou hvězd -byla to hezká večerní procházka - nenáročná a i s občerstvením - pivo tam bylo za pouhých třicet korun a tak jsem byla spokojená- v sobotu dopoledne byla přednáška od jednoho hluchoslepého pana doktora - nevím už čeho - a velice poutavě vyprávěl o sobě a o tom - jak ho Bůh do života postavil - a jaké z toho pro sebe vyvodil priority on.... po obědě jsme šli na proch&aac ute;zku do okolí - tedy jenom - a to díky tomu že po obědě začalo pršet - tak už jsem věděla že se nikam kam jsem tolik chtěla nepodívám - prošli jsme se Pražskou zelení - i to poznávání okolí a údolí Divoké Šárky bylo krásné - a kdo slyšel mohl si dokonce při tom povídat - jen já jsem se na to jako obvykle - třeba jako na Vyšehradě vykašlala - neboť jsem neslyšela -ani Ň- při návratu z Prahy mám ve zvyku se podívat ještě i na Václavák a pozdravit toho koně pod Václavem - naším českým patronem a teď už patronem - svatým - celé Země -ale držela jsem partu - tak i to jsem musela oželet - ikdyž je pravdou že jsem se mohla klidně odtrhnout a jet sama a přidat se až na Florenci - Bůh ch těl jinak...
ubytování a strava to bylo beze zbytku bezvadné - byli jsme na Dědině skoro sami a taky dílny byly dobře vybaveny pro klienty z řad nevidomých zahrádka asi pravidelně udržovaná - neboť posekaná a vypleté záhony - a popsané alespoň některé rostliny - popisky je třeba doplnit a umístit tak jak patří... byly tam i rostliny které neznám - tak jsem se na chvíli - než jsem to zase zapomněla poučila- a někteří z nás si neopomněly vzít něco z léčivek na památku - také tam právě dozrávaly ptačky - tak jsme je nikoli na venkově ale v Praze ochutnaly.... v sobotu jsme ještě naposledy pobyli v nedaleké restauraci - já u skleničky vína a ještě i citronády - poprvé za celou tu dobu jsem si skutečně po povídala a to s panem Leem - a když jsem byla na pokoji - zbalila svých pět švestek - snídaně byla v osum - do devíti - naposledy čtení a po půl desáté jsme šly na autobus - a to byla neděle 12.6. a toď vše co k tomu můžu říci já --- jestli mi to narok vyjde pojedu na ty tři dny zase - pořád ještě je co navštěvovat.
Jana Dopitová

Zkoušky života 2011
Minulý týden jsme se zúčastnili výletu do Prahy s vidícími lidmi.Akce se konala za účelem přiblížit život nevidomých hluchoslepých lidí svému okolí.Otázek bylo spoustu,,většina směřovala na běžné každodenní činnosti, či starosti o děti.By\l mezi námi nevidomý VŠ pan Bc. Juraj Danko,který stáje aktivně studuje na MÚ Brno fakultu speciální pedagogiky a kromě toho pracuje s postiženými lidmi ve stacionáři. Pan Bc, Juraj Danko se zúčastnil studijního pobytu ve Finsku. Srovnával podmínky nevidomých v ČR a ve Finsku a získal nové zkušenosti a poznatky, čimž dokazuje skutečnost,že pokud člověk má motivaci a vytrvalost, může dosáhnout vysokých cílů.Dále nás pan Bc. Juraj Danko seznámil s PC s hlasovým výstupem a mluvícím mobilem.Naší průvodci okamžitě pochopili, jak nám tyto kompenzační pomůcky usnadňují studium a hledání zaměstnání.Také jsme jim v praxi předvedli ježdění na exkavátorech , kde nám konec jízdy určovala špička nohy. Na závěr připomínám, že byl mezi námi hluchoslepý pan Dr. Jan Jakeš a přednášel mám mimo jiné o významu červenobílé hole a vysvětlil nám rozdíl mezi slepeckou bílou holí a červenobílou holí.
Margita Pokorná

Přeji pěkný den slečně Dopitové,
především děkuji za její upřímná slova.Povzbudila mě pro další přípravu nových akcí a programů.Děkuji za podnět k intenzivnějšímu programu a především věnovat se více komunikaci , tam kde se setkávám se sluchovým postižením.
Leopold Brückner

Poděkování ČCE


P o d ě k o v á n í

Není to stereotyp ani zdvořilostní otázka, ale upřímné vyjádření poděkování jménem Handicap klubu Brno a přirozeně i za svoji osobu.
S velkou vděčností děkujeme ČCE sborům Brno I .a Brno Husovice a především manželům Pospíšilovým a bratrovi kazateli panu Mgr. Štěpánu Hájkovi za konkrétní pomoc a prezentaci HKB.
Naší činnost můžete sledovat na www.hkb.webnode.cz hospodaření naleznete na transparentním účtu www.rb.cz.

I