Kvalifikovaně Vám poradíme v oblasti sociálního zabezpečení se zaměřením na Vaše konkrétní zdravotní postižení s odvoláním na současnou platnou legislativu. Poradíme Vám s řešením při výběru a zajištění optimální kompenzační pomůcky pro Vaše specifické podmínky.Pomoc můžete očekávat i v orientaci v neziskové sféře, kde představíme Vám organizace zaměřené na Váš handicap a případně i další osobní problém.Vaše starosti jsme připraveni řešit osobně s Vámi a nebo písemně po vzájemné dohodě.



Příručka pro osoby se zdravotním
postižením v roce 2015
Informace o pravidlech i pomoci na trhu práce
a ze sociálního systému

OBSAH
Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí 5
1. PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 6
1.1. Druhy průkazu 6
1.2. Benefity plynoucí z průkazu 7
1.3.Jak se posuzuje zdravotní stav pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením? 7
2. POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU 8
2.1. Kdo posuzuje? 8
2.2. Jak posouzení probíhá v praxi? 8
2.3. Musí posuzovaný spolupracovat s LPS? 8
2.4. Jsou potřeba nějaké tiskopisy? 9
2.5. Dokdy musí LPS vydat posudek? 9
2.6. Platí posudek časově neomezenou dobu? 9
2.7. Co mám dělat, pokud s vydaným posudkem nesouhlasím? 9
3. UPLATNĚNÍ OZP NA TRHU PRÁCE 9
3.1. V čem spočívá zvýšená ochrana osob se zdravotním postižením na trhu práce? 9
3.1.1. Pracovní rehabilitace 10
3.1.2. Příprava k práci 10
3.1.3. Rekvalifikace 11
3.2. Co je to chráněné pracovní místo? 11
3.3. Jak stát dále podporuje práci pro osoby se zdravotním postižením? 12
3.3.1. Zřízená společensky účelná pracovní místa 12
3.3.2. Vyhrazená společensky účelná pracovní místa 12
3.3.3. Zkrácené pracovní úvazky 12
3.3.4. Podpora mladých lidí 12
3.4. Co je povinný podíl zaměstnávánÍ OZP a jak se plní? 13
4. SOCIÁLNÍ SLUŽBY 13
4.1. Jaké sociální služby mohou využívat osoby se zdravotním postižením? 13
4.2. Jak je to s dotacemi na sociální služby? 15
4.3. Kde jsou kontakty na poskytovatele sociálních služeb? 15
5. DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 15
5.1. Existují nějaké speciální dávky pro osoby se zdravotním postižením? 15
5.2. Příspěvek na mobilitu 15
5.3. Příspěvek na zvláštní pomůcku 16
5.4. Příspěvek na péči 16
5.4.1. Výše příspěvku na péči 17
5.4.2. Zvýšení příspěvku na péči 17
5.5. Jak se posuzuje zdravotní stav pro nárok na dávky osobám
se zdravotním postižením? 18
6. NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 18
6.1. K čemu slouží nemocenské pojištění? 18
6.1.1 Jaké jsou dávky nemocenského pojištění? 18
6.1.2.Kde žádat o dávky nemocenského pojištění a kdo je vyplácí? 20
6.1.3. Jak se posuzuje zdravotní stav v nemocenském pojištění? 20
4
6.2. K čemu slouží důchodové pojištění? 20
6.2.1. Druhy důchodů 21
6.2.2. Posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění
a stupně invalidity 21
6.2.3. Podmínky nároku na invalidní důchod 21
6.2.4. Podání žádosti o důchod a jeho výplata 22
7. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA 22
7.1. Přídavek na dítě 22
7.2. Rodičovský příspěvek 23
7.3. Příspěvek na bydlení 23
7.4. Porodné 23
7.5. Pohřebné 23
7.6. Některé praktické informace 24
7.7. Jak se posuzuje zdravotní stav pro účely státní sociální podpory? 24
8. POMOC V HMOTNÉ NOUZI 24
8.1. Co je to hmotná nouze? 24
8.2. Dávky a jejich výplata 25
8.3. Příspěvek na živobytí 25
8.4. Doplatek na bydlení 26
8.5. Mimořádná okamžitá pomoc 26
9. POMOC OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Z EU A V JINÝCH STÁTECH 27
9.1. Pomáhá osobám se zdravotním postižením Evropská unie? 27
9.1.1. Jaké evropské projekty se v ČR realizují? 27
9.2. Má průkaz osoby se zdravotním postižením mezinárodní platnost? 28
9.3. Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením 28
9.4. Jak je to s jinou pomocí osobám se zdravotním postižením v zahraničí? 28
10. DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ, PRAKTICKÉ RADY A TIPY 28
11. PRÁCE & SOCIÁLNÍ POLITIKA 29
12. NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ 29
13. POUŽITÉ ZKRATKY 29
14. PRÁVNÍ PŘEDPISY 29
15. KONTAKTY 30
5
ÚVODNÍ SLOVO MINISTRYNĚ PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Milé čtenářky a milí čtenáři,
jedním z hlavních cílů našeho
úřadu je zabezpečit pomoc
lidem, kteří pomoc potřebují.
Dostává se vám tak nyní do
ruky již v pořadí druhé vydání
Příručky pro osoby se zdravotním
postižením. Vzhledem
k tomu, že jste měli o příručku
veliký zájem, rozhodli jsme
se pro její další aktualizované
vydání, čímž bychom opět
rádi přispěli k vaší informovanosti.
Vyznat se v sociálním
systému, v zákonech a všech
paragrafech může být někdy
obtížné. I prostřednictvím této
příručky vám tedy chceme poskytnout
přehledné, aktuální
a kvalitní informace.
Příručka přináší odpovědi na řadu důležitých otázek: kdo a za jakých podmínek
má nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat,
kdo o příspěvku rozhoduje, kde se vyplácí, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje,
jak probíhá posuzování zdravotního stavu v praxi pro účely průkazu osoby
se zdravotním postižením a v neposlední řadě je také v příručce uvedeno několik
důležitých kontaktů a odkazů na některé právní předpisy.
Dozvíte se i kdy, proč a jak se změnilo posuzování zdravotního stavu u lidí se zdra-
votním postižením a jak náš resort chrání a podporuje zaměstnávání lidí se
zdravotním handicapem. Nechybí zde ani informace o speciálních dávkách, invalidních
důchodech nebo dávkách hmotné nouze. V příručce naleznete také informace
o tom, jaké projekty z evropských fondů se v České republice realizují a jak se
snaží Evropská unie pomáhat zdravotně postiženým.
Doufám, že se tento dokument stane vaším pomocníkem v každodenním životě
i při jednání s úřady. Jsem si jistá, že využijete důležitá upozornění, praktické rady
a tipy níže popsané.
Přeji vám co nejvíce pěkných dní a hlavně hodně zdraví.
Mgr. Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí
6 1. PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Průkaz osoby se zdravotním postižením postupně nahrazuje starší průkazy mimořádných
výhod, které platí do doby v nich uvedené, nejdéle však do konce roku
2015. Po omezenou dobu platí také průkazy osoby se zdravotním postižením vydané
podle právních předpisů platných v letech 2012 a 2013.
Od 1. ledna 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním postižením získat pouze na
základě správního řízení. Řízení se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném
tiskopise u krajské pobočky Úřadu práce České republiky (ÚP ČR).
1.1. Druhy průkazu
Existují tři druhy průkazu osoby se zdravotním postižením (průkaz), a to TP, ZTP
a ZTP/P.
Nárok na průkaz má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením
charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně
omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického
spektra.
Nárok na průkaz označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým
funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou
autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí
stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné
pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým
dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně
těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě
nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí
a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
Nárok na průkaz označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým
funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického
spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba
je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti
v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na
krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba
je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace
v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
Nárok na průkaz označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť
těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace
s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým
funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí
stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze
v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru
není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním
vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orien-
7
tace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není
schopna samostatné orientace v exteriéru.
Podrobnosti - které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti
pohyblivosti a orientace - stanoví vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých
ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění
pozdějších předpisů.
1.2. Benefity plynoucí z průkazu
Držitelům průkazu přiznávají právní předpisy určité benefity. Řada z nich se poskytuje
tzv. nad rámec zákona díky obchodním (podnikatelským) strategiím nebo
rámci tzv. sociální odpovědnosti firmy.
Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:
• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích kromě těch,
v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání
delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje
nákup v obchodech, obstarávání placených služeb, ani ošetření či vyšetření ve
zdravotnických zařízeních.
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má kromě výše uvedeného navíc také
nárok na:
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy
(tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní
přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové
dopravy.
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má kromě výše uvedeného navíc
také nárok na:
• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky
v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
• bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud
ji nedoprovází průvodce.
Držitel průkazu ZTP či ZTP/P a průvodce držitele průkazu ZTP/P mohou získat slevu
ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní
akce. V tomto případě se jedná o nenárokové benefity.
Další nároky majitelů průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P upravuje například zákon o daních
z příjmů, o místních poplatcích, o správních poplatcích, o pozemních komunikacích
a zákon o dani z nemovitosti.
1.3. Jak se posuzuje zdravotní stav pro účely průkazu osoby se
zdravotním postižením?
Zdravotní stav pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením (OZP) posuzují
posudkoví lékaři okresní správy sociálního zabezpečení.
8 Nárok na průkaz má ten, komu je víc než jeden rok a kvůli dlouhodobě nepříznivému
zdravotnímu stavu má podstatně omezenu schopnost pohyblivosti nebo orientace,
včetně osob s poruchou autistického spektra. Čím vyšší je míra omezení, tím
větší stupeň ochrany a vyšší typ průkazu se poskytuje.
Co se týče zdravotních podmínek nároku na přiznání průkazu, posudkový orgán
postupuje podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a
přílohy č. 4 jeho prováděcí vyhlášky. Rozhodující je prokázání příslušného stupně
funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace.
2. POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU
2.1. Kdo posuzuje?
Zdravotní stav posuzují posudkoví lékaři okresní správy sociálního zabezpečení
(OSSZ). Posudky tvoří podklady pro rozhodování správního orgánu prvního stupně
(ÚP ČR) zejména o příspěvku na péči, příspěvku na zvláštní pomůcku, nebo
o průkazu osoby se zdravotním postižením. Posudky lékařů OSSZ o zdravotním stavu,
pracovní neschopnosti a invaliditě tvoří jeden z podkladů pro rozhodování České
správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o nároku na invalidní důchod a posudky o nabytí
pracovní schopnosti pro rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění o výplatě
nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.
Po případném odvolání zdravotní stav posuzují posudkové komise Ministerstva
práce a sociálních věcí (MPSV).
2.2. Jak posouzení probíhá v praxi?
Ošetřující lékař vyplní tiskopis, z něj pak vycházejí lékaři na OSSZ. Pokud potřebují
další podklady, mohou si je vyžádat od poskytovatele zdravotních služeb (jde například
o lékařské nálezy o provedených vyšetřeních posuzovaného). Mohou požádat
i o nové vyšetření dotyčného. Poskytovatelé zdravotních služeb mají v tomto směru
vůči LPS (Lékařské posudkové službě - orgánu sociálního zabezpečení) řadu zákonem
uložených povinností. Posuzovanou osobu lze rovněž přizvat k projednávání
na OSSZ. Pokud o takovou účast posuzovaný požádá, musí lékař na OSSZ vyhovět.
Nezbytným podkladem pro posouzení stupně závislosti je sociální šetření.
Podobně probíhá posuzování i v komisích MPSV, které dostávají posudkový spis
OSSZ a často i kompletní zdravotnickou dokumentaci od praktického lékaře.
Na rozdíl od OSSZ ale posudková komise MPSV, ve které je kromě předsedy a tajemníka
vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař, přijímá závěr komisionálně.
2.3. Musí posuzovaný spolupracovat s LPS?
Posuzovaný musí s LPS spolupracovat v rámci povinností, které ukládají jednotlivé
zákony. Pokud ho vyzvou, musí se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (například
přímo lékařem LPS anebo u určeného poskytovatele zdravotních služeb).
9
Dále musí předložit poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících
lékařů, které mu vydali aj. Pokud posuzovaný stanovené povinnosti nesplní, sděluje
to LPS orgánu, který o posouzení požádal.
2.4. Jsou potřeba nějaké tiskopisy?
Posuzovaný při zjišťovací či kontrolní lékařské prohlídce invalidity vyplňuje „profesní
dotazník,“ kterým lékaře OSSZ informuje o dosaženém vzdělání, zkušenostech,
znalostech a vykonávaných výdělečných činnostech. Tedy o skutečnostech, jež se
při posouzení invalidity hodnotí.
2.5. Dokdy musí LPS vydat posudek?
Zákonná základní lhůta pro vydání posudku OSSZ je 45 dnů, pro vydání posudku
komisí MPSV 60 dnů. Orgán, který o posouzení požádal, může stanovit delší
lhůtu. Pokud LPS sdělí v konkrétním případě tomu, kdo o posouzení požádal,
závažné důvody, prodlužuje se tato lhůta ze zákona o 30 dnů (nestanoví-li orgán,
který o posouzení požádal, lhůtu delší).
2.6. Platí posudek časově neomezenou dobu?
Lékař OSSZ, ČSSZ nebo posudková komise MPSV při vydání posudku stanoví také
dobu jeho platnosti. Ta se určuje individuálně s ohledem na předpokládaný vývoj
zdravotního stavu, jiných rozhodných skutečností a potřebu ověření spolehlivosti
posudkových závěrů. Výjimečně může posudek platit poměrně dlouhou dobu,
v některých případech i trvale.
2.7. Co mám dělat, pokud s vydaným posudkem nesouhlasím?
Vyjádřit se můžete u orgánu, který vede řízení, pro jehož účely byl posudek vydán.
Protože tento posudek je pouze podkladem pro vydání správního rozhodnutí, nelze
proti němu podávat samostatné odvolání. To můžete udělat za stanovených podmínek
až proti rozhodnutí, které vám na základě posudku OSSZ vydá ÚP ČR nebo ČSSZ
v případě řízení o invalidní důchod.
Pokud jde o rozhodnutí MPSV, které se řídí posudkem své komise v odvolacím řízení,
další odvolání již není přípustné. Můžete ale využít některé mimořádné postupy,
například přezkoumání pravomocného rozhodnutí. K němu můžete sice dát podnět
i jako účastník předchozího řízení, na provedení přezkumného řízení však není
právní nárok.
3. UPLATNĚNÍ OZP NA TRHU PRÁCE
3.1. V čem spočívá zvýšená ochrana osob se zdravotním
postižením na trhu práce?
ÚP ČR pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti motivuje zaměstnavatele
k přijetí lidí, kteří jsou znevýhodněni kvůli věku, zdravotnímu stavu, kvalifikaci,
10 nedostatečné praxi apod. Usiluje také o to, aby si tito lidé práci po určitou dobu
udrželi.
Osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
Podle § 67 zákona o zaměstnanosti osobami se zdravotním postižením jsou osoby,
které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
a) invalidními ve třetím stupni („osoba s těžším zdravotním postižením“),
b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).
Žádost o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné se podává na místně
příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která na základě posudku lékaře
OSSZ o zdravotním stavu fyzické osoby vydá ve věci rozhodnutí. O odvolání proti
nepřiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné rozhoduje ČSSZ.
3.1.1. Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného
zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Uskutečňuje se na základě Individuálního
plánu pracovní rehabilitace, který v součinnosti s osobou se zdravotním postižením
sestavuje ÚP ČR. Individuální plán obsahuje mimo jiné i jednotlivé formy
pracovní rehabilitace a je ve své podstatě harmonogramem naplňování dohodnutého
postupu vedoucího k pracovnímu uplatnění. Pracovní rehabilitace zahrnuje
zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, zaměstnání nebo
jiné výdělečné činnosti. Mezi formy pracovní rehabilitace patří také příprava k práci
a specializované rekvalifikační kurzy. Pracovní rehabilitaci na základě podané žádosti
osoby se zdravotním postižením zabezpečuje krajská pobočka ÚP ČR místně
příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením. Náklady spojené s pracovní
rehabilitací hradí ÚP ČR.
Účastníkovi pracovní rehabilitace lze v jejím průběhu hradit:
• prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání pracovní rehabilitace
a zpět,
• prokázané výdaje na ubytování, pokud se pracovní rehabilitace koná mimo
bydliště účastníka (maximálně však do výše 1000 Kč na den),
• stravné ve dnech účasti na pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo bydliště
účastníka,
• pojištění pro případ škody způsobené účastníkem v rámci pracovní rehabilitace,
popř. další pojištění spojené s pracovní rehabilitací v zahraničí.
Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci a poučení účastníka je možné získat přímo
na ÚP ČR. K dispozici jsou i na portále MPSV na odkazu https://portal.mpsv.cz/forms,
v sekci „formuláře pro občany“.
3.1.2. Příprava k práci
Formou přípravy k práci je osoba se zdravotním postižením zapracovávána na vhodné
pracovní místo. Získá znalosti, dovednosti a návyky nutné pro výkon zvoleného
11
zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Příprava k práci může trvat nejdéle 24
měsíců a provádí se:
• na pracovištích zaměstnavatele (i s podporou asistenta),
• na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby,
• ve vzdělávacích zařízeních.
O přípravě k práci uzavírá ÚP ČR s osobou se zdravotním postižením písemnou
dohodu. Dotyčnému přitom náleží (pokud nepobírá dávky nemocenského pojištění,
starobní důchod nebo mzdu nebo náhradu mzdy), po dobu účasti na přípravě
k práci podpora při rekvalifikaci. A to i v případě, že není veden v evidenci uchazečů
o zaměstnání. Podpora při rekvalifikaci činí 60 % z průměrného měsíčního čistého
výdělku. Náklady spojené s prováděním přípravy k práci hradí ÚP ČR.
3.1.3. Rekvalifikace
Jednou z forem pracovní rehabilitace jsou specializované rekvalifikační kurzy pro
osoby se zdravotním postižením. Po dobu konání těchto kurzů náleží dotyčnému
(pokud nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu nebo
náhradu mzdy), podpora při rekvalifikaci, a to i v případě, že není veden v evidenci
uchazečů o zaměstnání. Podpora při rekvalifikaci činí 60 % z průměrného měsíčního
čistého výdělku. Náklady rekvalifikace hradí ÚP ČR.
3.2. Co je to chráněné pracovní místo?
Zaměstnavatel může získat příspěvek na nákup vybavení potřebného pro vytvoření
nového místa pro osobu se zdravotním postižením. Tzv. chráněné pracovní místo
zřizuje zaměstnavatel na základě písemné dohody s ÚP ČR. Příspěvek může získat
i osoba se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou
činnost. ÚP ČR jí přispěje na pořízení vybavení potřebného pro zahájení
podnikání.
Maximální výše příspěvku je dána osminásobkem průměrné mzdy v národním
hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku (v roce 2014 byla průměrná
mzda 25 179 Kč) pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobkem pro
osobu s těžším zdravotním postižením. Zřizuje-li zaměstnavatel deset a více chráněných
pracovních míst, může příspěvek činit maximálně desetinásobek uvedené
průměrné mzdy a v případě osob s těžším zdravotním postižením až čtrnáctinásobek.
Z existujícího místa je možné udělat chráněné pracovní místo, a to rovněž
na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR. V tomto případě je
uzavírána dohoda o vymezení chráněného pracovního místa. Na chráněné pracovní
místo je možné poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů nelze poskytnout na osobu
zdravotně znevýhodněnou. Maximální roční výše tohoto příspěvku činí 48 000 Kč.
Příspěvek se poskytne na zvýšené správní náklady, na náklady provozních zaměstnanců
a pracovních asistentů, na náklady na dopravu a přizpůsobení provozovny.
Druhy uznatelných nákladů stanoví vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí
zákon o zaměstnanosti.
12 Podrobnější informace o vymezování a zřizování chráněných pracovních míst jsou
uvedeny na https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/zrizovani_a_vymezovani_
chpm
3.3. Jak stát dále podporuje práci pro osoby se zdravotním
postižením?
Pokud u zaměstnavatele pracuje více než 50 % osob se zdravotním postižením, má
podle zákona nárok na příspěvek na podporu jejich zaměstnávání. Náleží mu ve
výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, maximálně
však 8 000 Kč měsíčně na jednoho pracovníka. Na osobu zdravotně znevýhodněnou
náleží příspěvek v maximální částce 5 000 Kč měsíčně. Podmínkou je, že musí
pracovat na chráněných pracovních místech. Žádost o poskytnutí příspěvku podává
zaměstnavatel čtvrtletně zpětně krajské pobočce ÚP ČR podle sídla firmy.
Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení chráněného místa nebo ode
dne jeho vymezení může zaměstnavatel žádat o zvýšení příspěvku na vynaložené
správní náklady, náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, náklady
na dopravu a přizpůsobení provozovny. Maximálně je možné zvýšit příspěvek
o 2 000 Kč měsíčně na jednu osobu se zdravotním postižením. Na osobu zdravotně
znevýhodněnou lze příspěvek zvýšit o 1 000 Kč měsíčně.
Zaměstnavatel může uplatnit slevu na dani 18 000 Kč za zaměstnance uznaného
invalidním v 1. a 2. stupni a o částku 60 000 Kč za každého pracovníka ve 3. stupni.
3.3.1. Zřízená společensky účelná pracovní místa
Zaměstnavatel může získat příspěvek na zřízení místa pro zdravotně postiženého
uchazeče, kterého přijal do pracovního poměru z evidence ÚP ČR. Příspěvek firma
dostává na pořízení vybavení, které potřebuje pro vytvoření místa.
3.3.2. Vyhrazená společensky účelná pracovní místa
V tomto případě lze získat příspěvek až do výše skutečně vynaložených prostředků
na mzdy nebo platy zaměstnance přijatého z evidence ÚP ČR. Příspěvky se poskytují
na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR.
3.3.3. Zkrácené pracovní úvazky
Podpora zkrácených pracovních úvazků je poskytována například prostřednictvím
veřejně prospěšných prací nebo společensky účelných pracovních míst. Zaměstnavatel
si vytipuje vhodného uchazeče o zaměstnání (případně mu ho doporučí ÚP
ČR) a požádá o příspěvek. Úředníci posoudí, zda se uvedený uchazeč o zaměstnání
na místo hodí a zda splňuje kritéria pro poskytnutí podpory.
3.3.4. Podpora mladých lidí
Mladí uchazeči o zaměstnání s chybějící praxí se výše uvedenými nástroji (stejně
jako lidé se zdravotním postižením) podporují přednostně.
13
3.4. Co je to povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním
postižením a jak se plní?
Každá firma, jež má v pracovním poměru více než 25 zaměstnanců, musí podle
zákona zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu,
který činí 4 %.
Uvedenou povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi rovnocennými způsoby
nebo jejich kombinací:
• zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
• odebíráním výrobků nebo služeb od firem zaměstnávajících více než 50 %
osob se zdravotním postižením nebo od osob se zdravotním postižením
samostatně výdělečně činných,
• odvodem do státního rozpočtu.
4. SOCIÁLNÍ SLUŽBY
4.1. Jaké sociální služby mohou využívat osoby se zdravotním
postižením?
Pro osoby se zdravotním postižením jsou určeny následující služby:
Sociální poradenství
Radí lidem, jak řešit jejich nepříznivou situaci. Je základní činností při poskytování
všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé jej musí zajistit vždy. Základní sociální
poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení
je vždy bezplatné.
Odborné poradenství se zaměřuje na potřeby jednotlivých okruhů skupin lidí v občanských,
manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, pro osoby
se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí
a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu. Zahrnuje
též sociální práci s lidmi, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.
Raná péče
Terénní, případně i ambulantní služba pro rodiče a dítě ve věku do 7 let, které je
zdravotně postižené nebo jehož vývoj je ohrožen kvůli nepříznivému zdravotnímu
stavu. Raná péče podporuje rodiny a vývoj dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.
Osobní asistence
Terénní služba poskytovaná lidem, kteří mají sníženou soběstačnost kvůli věku,
chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení, a jejich situace vyžaduje
pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním
prostředí a při činnostech, které dotyčný potřebuje.
Pečovatelská služba
Terénní nebo ambulantní služba poskytovaná těm, kteří mají sníženou soběstačnost
z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního postižení. Dále je urče-
14 na rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje
v určeném čase v domácnostech a v zařízeních sociálních služeb.
Průvodcovské a předčitatelské služby
Terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, které mají kvůli věku nebo
zdravotnímu postižení sníženy schopnosti v oblasti orientace nebo komunikace.
Průvodci a předčitatelé pomáhají osobám vyřídit jejich záležitosti.
Podpora samostatného bydlení
Terénní služba určená těm, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního
postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž
situace vyžaduje pomoc jiné osoby.
Odlehčovací služby
Terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované lidem, kteří mají sníženou
soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení,
o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem je umožnit
pečovatelům nezbytný odpočinek.
Centra denních služeb
Poskytují se zde ambulantní služby lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu
věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a jejich situace
vyžaduje pomoc jiné osoby. Jedná se například o pomoc při osobní hygieně, poskytnutí
stravy, vzdělávací činnosti atd.
Denní stacionáře
Zde se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost
z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a lidem s chronickým duševním onemocněním,
jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.
Týdenní stacionáře
Poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku
nebo zdravotního postižení, a lidem s chronickým duševním onemocněním, jejichž
situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
V nich se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu
zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby.
Chráněné bydlení
Pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost kvůli zdravotnímu
postižení nebo chronickému onemocnění, včetně duševního onemocnění,
jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Má formu skupinového, popřípadě individuálního
bydlení.
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Ambulantní, případně terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku
nebo se zdravotním postižením, kterým hrozí sociální vyloučení.
Sociálně terapeutické dílny
Ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu
15
zdravotního postižení, které kvůli tomu nejsou umístitelné na otevřeném ani chráněném
trhu práce. Dlouhodobě a pravidelně podporují zdokonalování pracovních
návyků a dovedností.
Tísňová péče
Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová
a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení
zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo
schopností.
4.2. Jak je to s dotacemi na sociální služby?
Dotace ze státního rozpočtu financuje běžné výdaje, které souvisejí s poskytováním
služeb. Dotace se poskytuje poskytovatelům sociálních služeb zapsaným v Registru
poskytovatelů sociálních služeb, a to prostřednictvím rozpočtu krajů.
4.3. Kde jsou kontakty na poskytovatele sociálních služeb?
Kontakty najdete ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách
https://iregistr.mpsv.cz.
5. DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
5.1. Existují nějaké speciální dávky pro osoby se zdravotním
postižením?
Základní dávkou je invalidní důchod. Osoby se zdravotním postižením mohou dále
žádat o příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku,
které poskytují krajské pobočky ÚP ČR.
5.2. Příspěvek na mobilitu
Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, jež je určena osobě starší
jednoho roku:
• která má nárok na průkaz označený symbolem ZTP nebo ZTP/P, který byl přiznán
podle předpisů účinných od 1. ledna 2014
• která se za úhradu opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována
• které nejsou poskytovány pobytové sociální služby v domově pro osoby se
zdravotním postižením, domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem
nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče (z důvodů hodných zvláštního
zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, která uvedené služby
využívá).
Dané podmínky musí být splněny kumulativně po celý kalendářní měsíc. Výše dávky
činí 400 Kč měsíčně. Vyplácí se tzv. pozadu, tedy do konce kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, za který náleží.
16 5.3. Příspěvek na zvláštní pomůcku
Náleží osobě, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové
postižení nebo těžké zrakové postižení. Nárok na příspěvek na motorové vozidlo
nebo zádržní systém má ten, kdo má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí
anebo těžkou či hlubokou mentální retardaci. Okruh zdravotních stavů odůvodňujících
a vylučujících přiznání příspěvku uvádí příloha k zákonu č. 329/2011 Sb.,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.
Podmínkou pro získání příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že:
• Osoba je starší tří let (motorové vozidlo, úprava bytu, schodolezu, stropního
zvedacího systému, schodišťové plošiny a schodišťové sedačky), patnácti let
(vodicí pes), jednoho roku (všechny ostatní pomůcky).
• Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo jí potřebuje k realizaci
pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací,
vzdělávání anebo ke styku s okolím.
• Osoba může zvláštní pomůcku využívat.
• Zvláštní pomůcka není zdravotnickým prostředkem, který je hrazen z veřejného
zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen pojišťovnou. A nesmí
jít o zdravotnický prostředek, který nebyl uhrazen z veřejného zdravotního
pojištění či zapůjčen pojišťovnou kvůli nedostatečné zdravotní indikaci.
• Pokud je pomůckou motorové vozidlo, osoba se musí opakovaně každý měsíc
dopravovat. Také platí podmínka, že je schopna řídit motorové vozidlo
či v něm může být převážena.
• Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek obsahuje vyhláška. Příspěvek se
poskytuje i na pomůcku, jež v ní uvedena není, pokud ji ÚP ČR považuje za
srovnatelnou s některou z pomůcek, kterou vyhláška zmiňuje.
Pokud jde o výši příspěvku na zvláštní pomůcku, zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku
v ceně do nebo přesahující 24 000 Kč. Obecně je stanovena 10% spoluúčast osoby se
zdravotním postižením na ceně pomůcky, nejméně 1 000 Kč (neplatí pro motorové
vozidlo a pro případy, kdy je míra spoluúčasti určována individuálně). Maximální
výše příspěvku je 350 000 Kč (400 000 Kč v případě pomůcky schodišťová plošina).
V případě pořízení motorového vozidla je maximální výše příspěvku 200 000 Kč.
Ve výši se odráží důvod a četnost dopravy, příjem osoby (osob s ní společně posuzovaných)
a celkové sociální a majetkové poměry.
5.4. Příspěvek na péči
Je určen těm, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují
pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb.
Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku. Příjemce si z něj hradí
pomoc, kterou mu může podle jeho rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent
sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo
speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní
17
potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná
hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost
(ta se neposuzuje u osob do 18 let).
5.4.1. Výše příspěvku na péči
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně v kalendářním měsíci, za který náleží.
Jeho výše činí:
pro osoby do 18 let
• 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
• 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
• 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
• 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
pro osoby starší 18 let
• 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
• 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
• 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
• 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
5.4.2. Zvýšení příspěvku na péči
Příspěvek na péči se zvyšuje o částku 2 000 Kč měsíčně, a to v případě splnění podmínek
jednoho ze dvou následujících důvodů:
1. z důvodu nízkého příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných,
a to
• nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek na péči
(výjimkou je dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému
dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí; dítě, jemuž
nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože požívá důchod z důchodového
pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, a dítě, které je v plném
přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež)
• rodiči, kterému náleží příspěvek na péči, a který pečuje o nezaopatřené dítě
do 18 let věku,
jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je
nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní
společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu.
2. z důvodu podpory zdravotně postižených dětí předškolního věku
• zvýšení příspěvku na péči náleží nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku,
kterému náleží příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV
(úplná závislost). Výjimkou je dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb
dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní
ochraně dětí; dítě, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože
požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento
18 příspěvek, a dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti
nebo mládež.
U dítěte, které plní obě podmínky pro zvýšení (nízký příjem i daný věk při uvedené
závažnosti závislosti), se zvyšuje příspěvek na péči jen jednou.
5.5. Jak se posuzuje zdravotní stav pro nárok na dávky osobám se
zdravotním postižením?
Posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku
Posuzující lékař vychází zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, případně z výsledků
funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření.
Posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na mobilitu
Po 1. lednu 2014 není u osob, které jsou držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením
ZTP nebo ZTP/P vydaného po tomto datu, pro účely příspěvku na mobilitu
samostatně posuzován zdravotní stav.
Posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči
Od 1. ledna 2012 byl zaveden nový ucelenější a přehlednější systém posuzování
stupně závislosti pro účely příspěvku na péči.
Při stanovení stupně závislosti vychází okresní správa sociálního zabezpečení:
• ze zdravotního stavu člověka doloženého nálezem vydaným poskytovatelem
zdravotních služeb,
• z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb dotyčného,
• popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a
• z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.
6. NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
6.1. K čemu slouží nemocenské pojištění?
Systém nemocenského pojištění je určen výdělečně činným lidem, tj. zaměstnancům
a OSVČ, které finančně zabezpečuje při ztrátě příjmu peněžitými dávkami
nemocenského, pokud:
• jsou v dočasné pracovní neschopnosti kvůli nemoci, úrazu (pracovního i nepracovního)
nebo jim byla nařízena karanténa,
• ošetřují člena rodiny,
• otěhotní a pečují o dítě.
6.1.1 Jaké jsou dávky nemocenského pojištění?
Z nemocenského pojištění se poskytují pojištěncům, kteří splňují podmínky, čtyři
druhy peněžitých dávek, a to:
• nemocenské
• peněžitá pomoc v mateřství
• ošetřovné
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
19
Pro vznik nároku na dávku musí pojištěnec kromě konkrétních podmínek pro jednotlivé
dávky splnit ještě obecné podmínky; základními jsou:
• podmínky pro vznik nároku na dávku se splnily v době zaměstnání zakládajícího
účast na nemocenském pojištění nebo v době, kdy OSVČ byla účastna
nemocenského pojištění
• zaměstnanec nevykonával v zaměstnání, ze kterého dávka náleží, práci, nebo
OSVČ osobně nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost.
Dávky se poskytují za kalendářní dny a vyplácejí je okresní správy sociálního zabezpečení.
Pokud vznikne z více pojištění nárok na stejnou dávku, dostane dotyčný
pouze jednu, vypočtenou z úhrnu všech dosažených příjmů. Výše dávek závisí na
dosaženém výdělku, na stanovené výši redukční hranice a procentní sazbě pro
denní dávku. Výdělek rozhodný pro stanovení výše dávky se zjišťuje zpravidla
v období 12 měsíců předcházejících vzniku sociální události (např. dočasné pracovní
neschopnosti).
Nemocenské
Náleží pojištěnci, kterého lékař uznal dočasně práce neschopným nebo kterému
nařídil karanténu. Nárok na nemocenské rovněž vzniká z ochranné lhůty, která činí
sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském
pojištění. Podle právní úpravy platné do konce roku 2013 vzniká nárok na nemocenské
od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti a poskytuje se nejdéle po dobu
380 kalendářních dnů trvání neschopnosti. Podle právní úpravy platné od roku 2014
vzniká nárok na nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Příjemci
invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a starobní důchodci mohou pobírat
nemocenské maximálně 70 dnů při téže pracovní neschopnosti, nejvýše však 70 dnů
v kalendářním roce, nejdéle však do dne, kdy končí jejich pojištění (pro poživatele
invalidního důchodu pro invaliditu 1. a 2. stupně tato omezení neplatí). Po dobu
prvních 21 dnů v roce 2013 a od roku 2014 po dobu prvních 14 dnů trvání dočasné
pracovní neschopnosti zaměstnancům vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel.
Peněžitá pomoc v mateřství
Žena musí splnit veškeré podmínky nároku pro dávku. Jednou z nich je, že byla pojištěna
alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na
peněžitou pomoc v mateřství. Z ochranné lhůty vznikne nárok na dávku za předpokladu,
že pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství. Ochranná lhůta činí
tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění, maximálně 180 kalendářních dnů. Nástup si
budoucí matka určuje šest až osm týdnů před očekávaným dnem porodu a podpůrčí
doba činí 28 týdnů (u vícečetných porodů 37 týdnů). Otec dítěte či manžel matky se
mohou s matkou v péči o dítě střídat, peněžitou pomoc v mateřství z tohoto důvodu
však mohou pobírat nejdříve od sedmého týdne ode dne porodu.
Ošetřovné
Ošetřovné dostane zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože např. musí ošetřovat
nemocného člena domácnosti, pečovat o zdravé dítě do deseti let, protože
školu nebo dětské zařízení, v jehož péči jinak je, uzavřeli z nařízení příslušného
20 orgánu (např. kvůli havárii či epidemii), dítěti nařídili karanténu, nebo osoba, jež
jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podmínkou je, že zaměstnanec žije s ošetřovanou
osobou v domácnosti; to neplatí pouze v případě ošetřování dítěte mladšího
10 let jeho rodičem. Podpůrčí doba začíná prvním dnem potřeby ošetřování a činí
nejdéle devět dnů. U osamělého zaměstnance, jenž má v trvalé péči aspoň jedno
dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, trvá podpůrčí
doba nejdéle 16 dnů. Zákon umožňuje oprávněným (zpravidla rodičům) se alespoň
jednou v péči o dítě vystřídat.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Náleží pojištěné zaměstnankyni, kterou kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení
převedli na jinou práci a kvůli tomu má bez svého zavinění menší příjem. Dávka se
poskytuje od prvního dne za kalendářní dny, kdy trvalo převedení. Vypočte se jako
rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni přeřazení ženy na jinou
práci a průměrem jejích příjmů připadajících na jeden den v měsících po převedení.
6.1.2. Kde žádat o dávky nemocenského pojištění a kdo je vyplácí?
Většinou vystaví tiskopis příslušný ošetřující lékař (rozhodnutí o dočasné pracovní
neschopnosti, rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, žádost o peněžitou pomoc
v mateřství s uvedením očekávaného dne porodu); tento tiskopis zaměstnanec
odevzdá zaměstnavateli. Firma jej následně zašle okresní správě sociálního zabezpečení.
OSVČ předávají žádosti přímo na OSSZ.
Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž
byla žádost doručena na OSSZ. Posílají se na bankovní účet uvedený v žádosti nebo
poštovní poukázkou. Dávky se vyplácejí bez vydání rozhodnutí, pojištěnec obdrží
pouze písemné oznámení o dávce. Pokud s něčím nesouhlasí (např. s výší vyplacené
dávky), může podat OSSZ, která dávky vyplatila, do 30 dnů písemnou žádost
o vydání rozhodnutí o dávce, v němž uvede důvody svého nesouhlasu. Podáním
této žádosti se zahajuje „klasické“ správní řízení o dávce zakončené soudně
přezkoumatelným rozhodnutím.
6.1.3. Jak se posuzuje zdravotní stav v nemocenském pojištění?
Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění zahrnuje:
1. posuzování dočasné pracovní neschopnosti,
2. posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby,
3. posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování mateřské, ošetřovného
a vyrovnávacího příspěvku.
Podle bodu jedna a tři provádí posuzování zdravotního stavu ošetřující lékař, podle
bodu dvě jej posuzují orgány nemocenského pojištění svými lékaři.
6.2. K čemu slouží důchodové pojištění?
Důchodové pojištění má přiměřeně zabezpečit pojištěnce ve stáří, při vzniku invalidity
a při úmrtí živitele. Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní
výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena pevnou částkou
21
stejnou pro všechny druhy důchodů, která od roku 2014 činí 2 340 Kč měsíčně. Výše
procentní výměry závisí na délce doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném
období před přiznáním důchodu.
6.2.1. Druhy důchodů
Z důchodového pojištění se při splnění podmínek stanovených zákonem poskytují
tyto druhy důchodů:
• starobní důchod (včetně tzv. předčasného, který lze přiznat až o tři roky dříve
před dosažením důchodového věku),
• invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně,
• vdovský a vdovecký důchod,
• sirotčí důchod.
6.2.2. Posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění
a stupně invalidity
Zdravotní stav a pracovní schopnost posuzují při zjišťovacích a kontrolních lékařských
prohlídkách okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa
sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení.
Za tím účelem posuzují:
• invaliditu a změnu stupně invalidity (pro účely posouzení nároku na invalidní
důchod a jeho výši),
• dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho schopnost vykonávat kvůli
tomu výdělečnou činnost (pro účely posuzování nezaopatřenosti dítěte).
Pojištěnec je invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu
stavu poklesla pracovní schopnost nejméně o 35 %.
Přičemž platí: pokud pracovní schopnost pojištěnce klesla
• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
6.2.3. Podmínky nároku na invalidní důchod
Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového
věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se:
• invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku
invalidity podmínky nároku na obecný starobní důchod podmíněný dosažením
důchodového věku, případně, byl-li přiznán předčasný starobní důchod,
pokud nedosáhl důchodového věku, nebo
• invalidním následkem pracovního úrazu.
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
• do 20 let méně než jeden rok,
• od 20 let do 22 let jeden rok,
• od 22 let do 24 let dva roky,
• od 24 let do 26 let tři roky,
22 • od 26 let do 28 let čtyři roky,
• nad 28 let pět roků.
Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li
o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity.
U pojištěnce staršího 38 let je podmínka potřebné doby pojištění splněna též tehdy,
byla-li získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba
pojištění činí přitom deset roků.
Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též ten, kdo dosáhl aspoň
18 let, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu třetího stupně,
jestliže invalidita vznikla před dosažením 18 let a dotyčný nebyl pojištěn po potřebnou
dobu.
6.2.4. Podání žádosti o důchod a jeho výplata
Žádosti sepisuje s lidmi příslušná OSSZ na předepsaných tiskopisech. Za občany,
kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost,
mohou s jejich souhlasem a na základě lékařského potvrzení o zdravotním stavu
požádat o důchod rodinní příslušníci. Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce před
dnem, od kterého občan chce důchod přiznat. O nárocích z důchodového pojištění
rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (Křížová 25, 225 08 Praha 5), jež je
vyplácí, a to dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, které určí.
Další informace o nemocenském a důchodovém pojištění lze získat na internetových
stránkách České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz) a Ministerstva
práce a sociálních věcí ČR (www.mpsv.cz).
7. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
Systém státní sociální podpory je upraven zákonem o státní sociální podpoře, podle
něhož se poskytují následující dávky:
• přídavek na dítě
• rodičovský příspěvek
• příspěvek na bydlení
• porodné
• pohřebné.
O dávkách rozhodují a vyplácejí je krajské pobočky ÚP ČR.
7.1. Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi.
Je nárokem dítěte. Nárok vzniká, pokud příjem v rodině nepřesahuje 2,4násobek
jejího životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle
věku dítěte.
23
Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně
do 6 let 500
6 – 15 let 610
15 – 26 let 700
7.2. Rodičovský příspěvek
Nárok má rodič, jenž po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje
o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč,
nejdéle do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší než dva roky navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku pouze
v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační
zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně
postižené předškolní děti na čtyři hodiny denně. Dítě se zdravotním postižením
může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního
věku v rozsahu nepřevyšujícím šest hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič
nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat
jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku
v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně. U dítěte, které dovršilo dva roky
věku, není docházka do zařízení omezena.
Příjmy rodiče se nesledují. Rodič může být při pobírání rodičovského příspěvku výdělečně
činný, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
7.3. Příspěvek na bydlení
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými
příjmy. Nárok má vlastník nebo nájemce přihlášený v bytě k trvalému pobytu,
jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení
a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní
náklady stanovené zákonem.
7.4. Porodné
Touto dávkou se rodině jednorázově přispívá na náklady související s narozením
prvního a druhého dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů
v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší
než 2,7násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první
živě narozené dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.
7.5. Pohřebné
Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo rodiči
nezaopatřeného dítěte. Platí, že zemřelý musel mít ke dni úmrtí trvalý pobyt na
území ČR ve smyslu zákona o státní sociální podpoře. Výše pohřebného činí 5 000 Kč.
24 7.6. Některé praktické informace
Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávky náleží.
U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím jednoho roku ode dne, za který
dávka náleží. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují
především výdělky ze závislé činnosti, z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti
včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají
tzv. čisté příjmy.
Rodinou se rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za
nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále,
pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle
však do 26 let. U příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které jsou
v bytě hlášeny k (trvalému) pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje.
7.7. Jak se posuzuje zdravotní stav pro účely státní sociální
podpory?
Nepříznivý zdravotní stav nemá v nárocích na dávky státní sociální podpory významnější
vliv. Důležitou kategorií zákona o státní sociální podpoře je nezaopatřené
dítě. Skutečnost, zda se dítě nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání
nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, posuzují a potvrzují
ošetřující lékaři. V těchto případech jde obvykle o nepříznivý zdravotní stav, který
trvá několik týdnů nebo měsíců, jako např. léčení úrazů, vážnějších infekčních nemocí,
stavy po závažnějších operacích aj. Adekvátní léčba zpravidla zdravotní stav
upraví a stabilizuje. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kvůli kterému dítě
nemůže vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, posuzuje LPS. Ta musí prokázat,
že nemoc, úraz či postižení má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu, který je natolik vážný, že dítě je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou
činnost nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání. Může jít například
o léčení nádorového onemocnění, opakované závažné operace, léčbu rozsáhlých
popálenin, těžké úrazy s náročným léčením apod.
8. POMOC V HMOTNÉ NOUZI
Podmínky stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi, který vymezuje situace
spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými
událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Každý má
nárok na poskytnutí základních informací, které nejen řeší jeho současnou situaci,
ale i hmotné nouzi předcházejí. Součástí pomoci je sociální práce s klienty.
O dávkách rozhodují a vyplácejí je krajské pobočky ÚP ČR.
8.1. Co je to hmotná nouze?
Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální
a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na
25
úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních
důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím
majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
V hmotné nouzi není ten, kdo
• prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou
činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,
• je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném
období příjem,
• je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítl
vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu
k řešení zaměstnání,
• nezískal nemocenské dávky nebo mu náleží ve snížené výši, protože si přivodil
pracovní neschopnost úmyslně,
• je osobou samostatně výdělečně činnou a jeho příjem po odečtení přiměřených
nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásil
k nemocenskému pojištění,
• za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním
povinné školní docházky dostal sankci,
• nastoupil výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byl
vzat do vazby.
8.2. Dávky a jejich výplata
Pomoc v hmotné nouzi obsahuje následující dávky:
• příspěvek na živobytí
• doplatek na bydlení
• mimořádná okamžitá pomoc
8.3. Příspěvek na živobytí
Příspěvek na živobytí je základní dávka, která pomáhá osobě či společně posuzovaným
osobám při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek vzniká osobě či rodině,
pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje jejich příjem
částky živobytí.
Částka živobytí je stanovena pro každého individuálně, a to na základě hodnocení
jeho snahy a možností. Jednotlivé částky živobytí osob se sčítají. Odvíjí se od existenčního
a životního minima. U těch, kdo musí dodržovat nákladné dietní stravování,
se částka zvyšuje za podmínek daných vyhláškou (např. o 1 130 Kč u diety
diabetické, o 2 800 Kč u diety při onemocnění celiakií, o 1 100 Kč u diety v těhotenství
a při kojení do jednoho roku věku dítěte). Pokud zdravotní stav vyžaduje
více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí pouze jednou, a to o sumu
odpovídající nejvyšší z diet.
Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby či rodiny a jejich
příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení.
26 8.4. Doplatek na bydlení
Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem
na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné
náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení
odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů
za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, nebo jiná osoba, která užívá byt na
základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu, a po splnění stavebně
technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci, jejichž příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných
nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně
posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení
je stejný jako pro účel příspěvku na živobytí.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením.
V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi
doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek
a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických
standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný
zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách
(např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).
8.5. Mimořádná okamžitá pomoc
Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka pomoci v hmotné nouzi. Nastane-
li některá z určitých situací opakovaně v průběhu kalendářního roku, může být
poskytnuta vícekrát. Mimořádná okamžitá pomoc je určena lidem, kteří se ocitnou
v situacích, jež musí bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací:
1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek (příspěvek na
živobytí, doplatek na bydlení), ale v případě neposkytnutí pomoci hrozí vážná
újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše
existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, ekologická havárie,
požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima
jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením
poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě
ztráty peněz. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby.
Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu
kalendářního roku do výše desetinásobku částky životního minima jednotlivce,
tj. až do částky 34 100 Kč.
5. Nedostatek financí k uhrazení odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním
nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných
27
činností souvisejících s jejich sociálně-právní ochranou. Dávku lze poskytnout až
do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše
desetinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde například o lidi vracející se z vězení, z dětského
domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby
chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku
může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit čtyřnásobek částky
životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.
9. POMOC OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Z EU A V JINÝCH STÁTECH
9.1. Pomáhá osobám se zdravotním postižením Evropská unie?
Téměř každý šestý člověk v Evropské unii má nějaké zdravotní postižení. Zhruba 80
milionů lidí se kvůli překážkám ve fyzickém prostředí a v postojích okolí nemůže plně
zapojit do společnosti a ekonomiky. Chudoba se u nich vyskytuje o 70 % více než
u běžné populace. Zčásti to způsobuje i omezený přístup k zaměstnání nebo zboží
a službám, jako jsou vzdělání, zdravotní péče, doprava, bydlení a technologie. Více
než jedna třetina osob nad 75 let má nějaký druh postižení a více než pětina z nich
se musí vyrovnávat se závažným zdravotním omezením. Předpokládáme přitom,
že vzhledem k demografickému vývoji bude počet těchto lidí v EU i nadále narůstat.
Problematice osob se zdravotním postižením věnuje Evropská unie velkou pozornost.
Svědčí o tom mj. vydání tzv. Evropské strategie pro pomoc osobám se
zdravotním postižením 2010 – 2020, která chce posílit postavení a zlepšit situaci
postižených. Usiluje o to, aby tito lidé mohli zcela využívat svých práv a těžili
ze zapojení do společnosti a evropské ekonomiky. Strategie popisuje kroky, které je
třeba podniknout na úrovni Evropské unie. Podpora by měla zahrnovat například
finanční zdroje, výzkum, osvětu i sběr statistických údajů.
9.1.1. Jaké evropské projekty se v ČR realizují?
Osoby se zdravotním postižením jsou podporovány například prostřednictvím
Operačního programu Zaměstnanost (www.esfcr.cz), který řídí Ministerstvo práce
a sociálních věcí. Projekty usilují o rovné příležitosti na trhu práce včetně pracovního
i sociálního začleňování OZP. Rozvíjeny jsou poradenské a informační činnosti
a programy, které pomáhají osobám se zdravotním postižením při přípravě na práci
a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Projekty podporují
sociální podniky, pracovní rehabilitaci, transformaci a deinstitucionalizaci pobytových
sociálních služeb a další aktivity.
Jedním z takových projektů, které Ministerstvo práce a sociálních věcí již realizovalo,
byl projekt Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci. Jeho cílem
bylo nastavit nový systém posuzování zdravotní způsobilosti OZP, který vychází
z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Světové zdra-
28 votnické organizace ICF. Vytvořeny a pilotně odzkoušeny byly regionální sítě spolupráce,
které pomohou získávat další partnery, se kterými mohou pracoviště ÚP
ČR spolupracovat na zabezpečení činností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.
9.2. Má průkaz osoby se zdravotním postižením mezinárodní
platnost?
Průkaz platí na území České republiky. Případné poskytnutí například slevy z ceny
vstupného do muzea v jiném členském státě EU je výlučně na rozhodnutí provozovatele.
Průkazy určené lidem se zdravotním postižením obdobné českým existují ve
většině zemí EU. Podmínky, za kterých je poskytují, se však významně liší, stejně
jako okruh benefitů, k nimž opravňují. Stejně se liší i dávková pomoc.
9.3 Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením
Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou
(parkovací průkaz) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností držitelům
průkazu ZTP (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou) nebo
držitelům průkazu ZTP/P. Na rozdíl od průkazu osoby se zdravotním postižením přináší
parkovací průkaz benefity v oblasti parkování i v ostatních zemích EU. Základní
informace jsou v brožuře Parkovací karta pro postižené osoby v Evropské unii:
podmínky v členských státech, kterou v roce 2009 vydala Evropská komise.
Problematika parkovacího průkazu nepatří do působnosti MPSV. V dané oblasti je
kompetentní Ministerstvo dopravy a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
9.4. Jak je to s pomocí osobám se zdravotním postižením v zahraničí?
Zákon o sociálních službách upravuje podmínky poskytování sociálních služeb
v Česku. Při poskytování (např. osobní asistence) v zahraničí (ve smyslu doprovodu
a pobytu) záleží na smluvním ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem.
10. DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ, PRAKTICKÉ RADY A TIPY
• Příručka popisuje zjednodušené podmínky pro poskytnutí dávek. Úplnou informaci
naleznete v právních předpisech. Případné dotazy k vaší konkrétní situaci
řešte na kontaktním pracovišti krajské pobočky ÚP ČR v místě bydliště či na OSSZ.
• Formuláře žádostí najdete na kontaktních pracovištích poboček ÚP ČR, OSSZ
nebo na stránkách Integrovaného portálu MPSV (www.mpsv.cz).
• Přijetí žádosti vám nesmí nikdo odepřít. Pouze na základě podané žádosti
a po zhodnocení plnění podmínek se rozhodne, zda máte nebo nemáte na
danou dávku nárok.
• Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím či oznámením, můžete podat opravný
prostředek (odvolání/námitky). Věnujte pozornost informacím uvedeným
v Poučení rozhodnutí/oznámení.
• Komunikujte s krajskou pobočkou ÚP ČR či OSSZ. V případě pochybností se
ptejte.
29
• Hlaste změny písemně a včas. Nic nezatajujte.
• Pamatujte, že i nepříznivé situace mají řešení.
11. PRÁCE & SOCIÁLNÍ POLITIKA
Noviny Práce & sociální politika vydává MPSV. Každý měsíc list přináší aktuální informace
z oblasti zaměstnanosti, rodinné politiky, sociálních služeb, státní sociální
podpory, důchodového a nemocenského pojištění z domova i ze zahraničí. Noviny
jsou dostupné zdarma na ÚP ČR a OSSZ. Odebírají je mimo jiné neziskové organizace,
zařízení sociálních služeb, nemocnice, personální oddělení firem a další.
Redakci můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu na adrese info@pressgroup.
cz. Elektronickou verzi novin Práce a sociální politika najdete na adrese https://mpsv.
cz/cs/3644.
12. NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ
Odborný měsíčník ČSSZ Národní pojištění přináší aktuální zprávy o důchodovém,
nemocenském a zdravotním pojištění, pracovním právu, dávkách sociální péče, lékařské
posudkové službě či státní sociální podpoře. V časopise najdete také výklady
nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a mezistátních smluv stejně jako sdělení
důležitá pro osoby samostatně výdělečně činné. V rubrice Konzultace odpovídají
přední odborníci na dotazy čtenářů.
Redakci můžete kontaktovat také prostřednictvím e-mailu na adrese nar.pojisteni@
cssz.cz. Přehled všech čísel, texty vybraných článků a také objednací lístek najdete
na webových stránkách ČSSZ https://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/
archiv-vydanych-cisel/
13. POUŽITÉ ZKRATKY
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
ÚP ČR – Úřad práce České republiky
ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení
OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení
LPS – Lékařská posudková služba
OZP – Osoba se zdravotním postižením
OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná
14. PRÁVNÍ PŘEDPISY
Informace uvedené v této příručce jsou výtahem a vysvětlením právních předpisů,
které se k sociálnímu systému a trhu práce v kontextu s osobami se zdravotním
postižením vztahují. Pro úplnost uvádíme také čísla a přesné názvy zákonů, vždy je
samozřejmě třeba řídit se zněním pozdějších předpisů.
30 • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
• Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
• Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
• Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
• Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění
• Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci
v hmotné nouzi
• Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních
službách
• Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní
schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní
schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)
• Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů
• Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování
dávek osobám se zdravotním postižením
15. KONTAKTY
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
tel.: +420 221 921 111, fax: +420 224 918 391
e-mail: posta@mpsv.cz
web: https://www.portal.mpsv.cz/sz, https://www.mpsv.cz
Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25, 225 01 Praha 5
tel.: +420 257 061 111, fax: +420 257 062 860
e-mail: posta@cssz.cz
web: https://www.cssz.cz
Úřad práce ČR
Seznam krajských poboček ÚP ČR včetně potřebných kontaktů najdete na Integrovaném
portálu MPSV na adrese https://portal.mpsv.cz/sz/local
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Přehled obecních úřadů obcí s rozšířenou působností včetně potřebných kontaktů
najdete na stránkách ministerstva vnitra na adrese https://aplikace.mvcr.cz/adresa/
index.html.
31
32
Účelová publikace.
Není určena k prodeji na knižním trhu.
Legislativní stav k 31. 3. 2015
Příručka pro osoby se zdravotním postižením v roce 2015
Informace o pravidlech i pomoci na trhu práce a ze sociálního systému
Vyšlo březnu 2015, druhé vydání, 32 stran, 80 000 výtisků.
Vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,
Tiskové oddělení, Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
ISBN: 978-80-7421-090-7

 

Důležitá informace o výměně průkazu OZP

 

1.platnost průkazu končí v průběhu roku 2015,ale hodnocení zdravotního stavu platí i po roce 2015 .V takovém případě bude provedena automatický výměna průkazu na základě žádosti.

2.platnost průkazu končí v průběhu roku 2015 a současně končí doba posouzení zdravotního stavu v roce 2015.Výměna bude provedena na základě nového posouzení zdravotního stavu a ve správním řízení.

3.platnost průkazu a hodnocení zdravotního stavu končí k 31.12.2014.V takovém případě bude probíhat správní řízení a nové posouzení zdravotního stavu.Nový průkaz bude vydán až po 1.dubnu 2015,kdy budou nové karty vytisknuty a distribuovány.Je to období,které bohužel nejde žádným jiným způsobem překrýt a skutečnost je taková,že po tuto dobu nebudou mít llidé platný průkaz OZP

 

Firmy, zabývající se kompenzačními pomůckami pro zrakově postižené

ACE Design, s.r.o.

 

Numex s.r.o. má dlouholetou tradici v kraji Vysočina,zaměstnává zdravotně postižené lidi,dobré reference jsme získali od Klubu přátel červenobílé hole,Tyflo Vysočina Jihlava o.p.s. a Handicap klub Brno.V současné hospodářské situaci každý z nás se snaží vybírat zboží a služby v odpovídající kvalitě,ceně a bezproblémovému servisu. Osobně vítám, že se rozšiřuje počet firem zajišťujících služby a kompenzační pomůcky.Je dobré na začátku jako první krok vyhledat školní zařízení a seznámit se  s teoretickými a praktickými možnostmi, dobré zkušenosti mám s Masarykovou universitou střediskem Teiresiás ,Šumavská 15 Brno 602 00,dále je vhodné navštívit výstavu či expozici například Tmavomodrý festival, INVEX atd. Jsou to ideální příležitosti,kde si vyberu optimální kompenzační pomůcku a někdy i dodavatele.  

 

   

INFORMUJEME

Sociální reforma

a její aktuální dopady

na osoby se zrakovým postižením

 
 

d 1. 1. 2012 nastanou změny dotýkající se i zra­kově postižených, které jsou souhrnně nazývány „sociální reforma 2012". Zaměřili jsme se na aktuál­ní praktické informace, které vám pomohou získat základní orientaci ve změnách, doporučit vám kroky, jež byste po 1.1.2012 měli podniknout.

Co bylo zrušeno a co z toho plyne Byly  zrušeny  následující  dávky  dostupné  zrakově postiženým:

•   Příspěvek na individuální dopravu

•   Příspěvek na provoz motorového vozidla

•   Příspěvek prakticky a úplně nevidomým občanům (dávka určená majitelům vodících psů na úhradu nákladů za krmivo a veterinární péči)

•   Příspěvek na úpravu bytu

•   Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže

 

Některé z těchto dávek jsou částečně kompenzovány vznikem dávek nových, jiné zanikají bez náhrady.

Dávky, které byly poskytovány opakovaně, budou naposledy vyplaceny za měsíc prosinec 2011, pak bude jejich výplata zastavena. Příjemci dávek by o této skuteč­nosti měli být obecním úřadem písemně informováni.

II. Jaké dávky nově vznikají, kdo na ně bude mít nárok

Od 1.1.2012 jsou zavedeny dávky dvě:

•    Příspěvek na mobilitu a

•    Příspěvek na zvláštní pomůcku

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Nárok na tento příspěvek bude mít osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postiže­ní charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Obecně je možno příspěvek získat od věku jed­noho roku, příspěvek na nákup vodícího psa, který tak byl definitivně legislativou zařazen mezi zvláštní pomůcky, je možno získat od věku patnácti let.

V souvislosti s příspěvkem na zvláštní pomůcku bude zkoumán příjem žadatele, příspěvek na pomůc­ku s cenou do 24.000 Kč bude možno získat jen tehdy, pokud příjem žadatele, popř. osob, které s ním budou posuzovány - v zásadě ty, které s žadatelem bydlí, pře­sáhne osminásobek životního minima. Přitom životní

p3minimum jednotlivce zatím činí 3126 Kč. U pomůcky s odhadovanou cenou přesahující 24.000 Kč již podmínka příjmů nepřesahujících osminásobek životního minima testována nebude.
Příznivá je skutečnost, že se příspěvek stává náro-kovým, úřad při splnění zákonných podmínek přispěje, a to 90 % z předpokládané ceny, spoluúčast žadatele musí být vždy desetiprocentní, nejméně však 1000 Kč.
III. Příspěvek na mobilitu
Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče."
Stávající držitelé průkazů ZTP a ZTP/P podmínku nezvládání základních životních potřeb orientace nebo mobility splňují, a to do doby platnosti průkazů, nejpozději do 31.12.2015.
Podmínku opakovaného dopravování pak žadatel o příspěvek dokazuje česným prohlášením.
Výše příspěvku na mobilitu bude činit 400 Kč mesicne.

V žádosti o příspěvek pak žadatel bude moci zvolit, jakým způsobem mu bude dávka vyplácena: na vlastní platební účet, v hotovosti, nebo prostřednictvím karty sociálních systémů.
POZOR!
Pokud budete chtít, abyste získali nárok na příspěvek na mobilitu již za měsíc leden roku 2012, je nutné, abyste o něj zažádali již v průběhu měsíce ledna! Pokud zažádáte např. až v únoru, za měsíc leden příspěvek na mobilitu již nemůžete získat!
IV. Příslušnost
Všechny nové dávky, stejně tak průkaz osoby se zdravotním postižením, bude spadat do působnosti Úřadu práce, který bude mít dostatečné množství poboček. Kde zažádat o příspěvek, vám poradí na dosavadních kontaktech sociálních odborů.
V. Příspěvek na péči
Výplata příspěvku bude pokračovat tak, jak jsme byli doposud zvyklí. Výše příspěvku se u drtivé většiny příjemců nemění, jen u osob do 18 let věku dochází ve II. Stupni (středně těžká závislost) ke zvýšení z pěti na šest tisíc korun.
VI. Průkaz osoby se zdravotním postižením
Současné průkazy v jejich papírové podobě budou

platit po dobu v nich vyznačenou, nejpozději do 31. 12. 2015. Do té doby bude průkaz nahrazen plastovou formou, a to kartou sociálních systémů. Výhody spojené s průkazy TP, ZTP i ZTP/P zůstávají ve stejné podobě jako dosud. K výměně papírového průkazu za plastovou kartu sociálních systémů by měli být všichni držitelé postupně krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky vyzváni.
VII. Shrnutí
O změnách, které přinese první etapa sociální reformy byste měli být úřadem informováni. Většina změn nevyžaduje žádnou speciální činnost, kromě příspěvku na mobilitu, o který je vhodné zažádat již v průběhu měsíce ledna 2012.
Dosavadní dávky příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek prakticky a úplně nevidomým občanům (dávka pokrývající náklady na krmivo a veterinární péči majitelům vodících psů) a příspěvek za užívání bezbariérového bytu a garáže ke dni 31.12.2011 zanikají.
Platné průkazy TP, ZTP a ZTP/P můžete i nadále užívat, jak jste činili dosud.
Další informace související s touto tématikou budou z naší strany postupně zveřejňovány.
Za sociálně právní poradnu SONS Luboš Zajíc

Článek je z přílohy Oblastníku podzim/ zima 2011

 

Informace o železniční dopravě na Slovensku

 

Jistě vás potěší zpráva,že železniční doprava  na Slovensku je zdarma nejen pro slovenské důchodce a studenty,ale rovněž i pro nás Čechy. Pro získání této výhody je potřebí se zaregistrovat na železniční stanici na Slovensku.Registrace probíhá na počkání,Dříve než se vypravíte na Slovensku  železniční stanici připravte si foto,občanský průkaz a ZTP.Buďte důslední a nenechte se odbít. Za jízdu v EC se účtuje poplatek  1 Eu vystavení lístku ve vlaku stojí 1,5 Eu na vnitrostátní spoje se poplatek nevztahuje.Příklad  při cestě do bratislavy  mohu mít lístek do stanice Kuty zde vystoupit a koupit poplatek do stanice a nebo zakoupit poplatek u průvodčího.

Leopold Brückner