Zpravodaj 2014

 

 

 

 

 

Indukční smyčka LA 215

 

Pro zkvalitnění programu v klubu pro nedoslýchavé členy ,kteří používají sluchadla se zakoupila zachovalá indukční smyčka.Přiznám se ,že jsem vycházel z dřívější praxe v Lormu a Klubu přátel červenobílé hole a před vlastní realizací jsem vše konzultoval v poradně pro neslyšící a kolegou a přítelem panem Dr.Jakešem. Byl jsem mile překvapen mobilním lehkým a multifunkčním zařízením.V klubu dne 28.11.2014 jsme započali se zkušebním provozem v rámci příprav na vánoční klub .Rozvinuli jsme cvičně do oválu kabel kolem stolů kde připravujme program,klienti si nastavili sluchadla do polohy T, zapojil se mikrofon a pokoušeli jsme naladit kvalitní odposlech ve sluchadlech klientů.Dohra byla opět v poradenském centru pro nedoslýchavé,kde nám ochotně vysvětlili obsluhu indukční smyčky a odborník přijal pozvání na vánoční klub,kde provede praktickou instruktáž.Na vysvětlenou nemáme k dispozici od použité indukční smyčky návod.

 

 

Na programu dotykové kompenzační pomůcky

V klubovně nemáme k dispozici pevný internet a tudíž ani Wi-Fi. Jsme odkázání na mobilní internet a z virtuálních operátorů  jsme si vybrali mobil.cz a pro výuku a komunikaci jsme získali kredit za 300 Kč.Tento operátor nám vyhovuje vzhledem k tomu,že dává k dispozici internet zdarma a navíc je zde kredit pro telefonování.Z nabízených systémů jsme zvolili Aneroid a to s ohledem na  dostupnost potřebných  programů např. eSpeak /zvuková zpětná vazba / Magmifier / lupa. Při volbě telefonu a tabletu opět rozhodujícím požadavkem byla velikost displeje vzhledem k zdravotnímu postižení a následovala cenová dostupnost a kvalita provedení.V dané době cenově zajímavá byla značka Prestigio.První hodina či lekce byla zaměřena na základní gesta jako je listování, zvětšování písma a práce s aplikací Skype a Prohlížeč ,kde jsme si otevřeli stránky HKB a centrum.cz. Dnes se mě lehce píše,ale když si představíte ,že se pracuje s lidmi s těžkou zrakovou a sluchovou vadou,tak je to přinejmenším

velmi náročné na trpělivost.Předpokládám,že se budeme postupně seznamovat s dotykovými prostředky minimálně do začátku roku 2015.

Leopold Brückner

 

 

"A co deprese" víkendový pobyt 2014

poprvé jsme pracovali na pobytu s vozíčkářem,podařilo se vytvořit komunitní společenství v kterém se otevřeně probírala otázka stersu a deprese

a hledalo se konkrétní řešení a odpověď.Všichni účastnící se na toto téma písemně vyjádřili a dali k dispozici svoji zkušenost na web. K pracovní terapii orientované tradičně na hospodaření v domáctnosti jsme chodili společně nakupovat do místních supermakterů a následně připravovali jednoduché pokrmy počínaje společnou snídaní a konče balíčky na cestu,protože pobyt končil v neděli odpoledně v Novém Městě na Moravě.Byli jsme velmi vděčni za masérské služby pana Luďka Coufala a pravidelné předčítání od paní Jany Dopitové. K prostorové orientaci jenom tokik,že pracovnice hotelu nám ukázala pro nás novou bezbariérovou cestu a předala čip od nákladního výtahu, za to jí patří naše poděkování a vděčnost.K duchovnímu programu mohu povědět tolik,že jsme  měli hodně modlitebních stišení na konkrétní témata a starosti jako příklad uvedu:před odjezdem za bezpečnou cestu s vozíčkem,za starosti paní Dr. Smilkové a jedniotllivých účastníků.V neděli jsme navštívili v 9 hodin bohoslužbu v kostele Českobratrské církvi evangelické.Z písemných materiálů jsme pracovali  s letákem BTM a Novým zákonem s žalmy a příslovím a hlavní téma bylo Díkuvzdání v sobotu večer  J 14.27 a v neděli jsme navázali  Ž 23. Akce "A co deprese" nezkončila. S ohledem na zájem a odezvu na toto téma,v klubu se zapojí i ti členové HKB, kteří nebyli na víkednovém pobytu.Dostali jsme opět pozvání na Setkání seniorů v BJB.

Leopold Brückner

 

 A co deprese?

Co to je? Kdo ji zná? Kdo ji nezná?

Dá se léčit? Jak se dá léčit? Kdo ji dokáže léčit?

Můžeme si pomoci sami?

Jak si máme pomoci sami?

Tyto a jim podobné otázky napadly už každého z nás. Já sama jsem si je musela klást v průběhu života často a kladu si je občas i nadále. Prodělala jsem a stále ještě prodělávám mnoho depresivních stavů. Některé byly krátké a rychle odezněly, jiné byli těžší a některé velmi hluboké, že jsem měla dojem, že už se na hladinu života nikdy nevynořím. Psychika je křehká a záludná. Je propojena s tělem i vědomou myslí. Pro nikoho není jednoduché se vyznat v tom jak pomoci. Ani pro lékaře ani pro samotného postiženého. Nevím, zda mám říct ŽEL, nebo DÍKY Bohu. Žel Bohu pro to, že kdyby byla naše duše lehce ovladatelná, byla by i lehce opravitelná. Díky Bohu za to, že duše není tak lehce ovladatelná a nedá se s ní lehce manipulovat. Vždyť kým bychom byli, kdyby to šlo. Troufám si říct, že roboti. Jak tedy na ni? Deprese se léčí jak psychofarmaky - Antidepresivy, tak psychoterapeuticky. Léků je celá řada a nikdo neví, komu pomohou a na koho v lepším případě nemají účinek a kdo projde zdlouhavým a vyčerpávajícím a spíše poškozujícím procesem, který nikam nevede. Psychoterapií je přes 400 druhů a to už mluví samo za sebe. Kterou zvolit, jakého terapeuta? S terapeutem si musíte rozumět… atd. Píšu o to tak v uvozovkách odborně, protože jsem prošla vším tím, o čem píšu. Léky s žádným, nebo malým efektem, terapie ne každá přišla včas a byla šitá na míru. Jde o hledání jak terapeuta, tak terapie. Musím říct, že to je velmi bolestný a vyčerpávající proces. A pocity? Pocity u d vystihuje snad tekutý písek, ať se sebevíc snažíte, tak pevný bod deprese jsou tak intimní, že vlastně nevím, jak je vylíčit. Nejvíce to nikde. Jednu chvíli si myslíte, že už jste z toho venku a druhou chvíli jste zas v tom. Ty chvíle propadů se nedají popsat, jak jsou zoufalé. Musíte nasadit všechnu sílu a víru a v neposlední řadě povinnost. V první řadě tedy důvěřovat Bohu, že vás vyvede a také si říct: „Život je povinnost a sebevražda je vražda. Zasáhlo by to celou rodinu. Nejsem tady jen pro sebe. Můj příklad by mohl mít nedozírné důsledky na děti, partnera nebo i přátele, kteří zápasí se životem a přečasto i s depresí.“ Jak se říká: „Slova hýbají, příklady táhnou.“ A i když před sebou nevidíte nic než tmu, tmu a zase tmu a zdánlivě nepřekonatelné překážky, tak je nutné se ROZHODNOUT jít dál. Dál to totiž existuje, tma ustoupí pomalu a někdy i rychle světlu, překážky se naučíte nově překonávat a vy z toho nakonec vyjdete jako NOVÍ LIDÉ. Věci, okolnosti, situace, lidé,… kteří vás před tím trápili, už nad vámi nemají tu moc. Začnete žít jinak. Najdete přesto, že je to mnohdy obtížné, zdlouhavé a vypadá to beznadějně, kořeny toho co vás někdy bohužel celoživotně udržovalo ve stavech lehčích i těžších depresí a jestli budete mít dost odvahy ty kořeny vyrvat, tak se uzdravíte. Zjistíte třeba jako já, že jste se neuvěřitelně vyčerpávali? Tak zpomalíte. Že jste se přátelili s lidmi, kteří vám vlastně škodili? Tak se s nimi rozloučíte. Škodili jste svému tělu? Tak přestanete. Trápili jste se věcmi, které se nedají změnit a nenašli jste si čas na ty, které se dají změnit? Tak to otočíte. Dovolili jste lidem, aby vám ubližovali, nerespektovali vás a jinak vám škodili? Tak jim to už nedovolíte. Vidíte? Je to BOJ, ale malé krůčky jsou taky krůčky a malá vítězství jsou taky vítězství. Jeden známý státník jednou řekl: NIKDY, NIKDY, NIKDY se nevzdávejte. A já doplňuji:  „BUDE TO STÁT ZA TO.“ Tomu věřím a o to usiluji. Bůh je přece Bohem beznadějných situací a je i nad depresí a využije ji v náš prospěch.

Marcela

Pomka redaakce: praktrická zkušenost  invalidní důchodkyně - člen HKB

 

 

 

 

A co deprese

Pro letošní víkendové setkání jsem zvolil aktuální téma“ A co deprese “ Stres a deprese patří do života,tak se s nimi setkáváme na stránkách Bible např. v Žalmech a v každodenním životě.Pravda je,že řadě stresů a depresí nemohu předejít a vyhnout se jim,ale na druhé straně řadě stresovým situacím se mohu bránit konkrétním opatřením př.mám problém s dochvilnosti – udělám si časovou rezervu a počítám i s dopravním problémem,mám problém se splněním pracovního úkolu –pracuji plynule opět s časovou rezervou a po přijatelných etapách,na něco mám velmi omezené předpoklady a přece problém musím řešit,zde mám zkušenost s modlitbou – prosím o soustředěnou mysl,klid,odvahu a moudrost k řešení.Častokrát se otevře řešení zdlouhavější s drobnými  překážkami,ale vede  ke správnému cíli a přináší radost z drobného vítězství. Jeden účinný lék proti depresi a stresu pravidelně užívám  ve formě modlitby.Následuje obrazně řečeno zdravá doplňková strava: práce,  kuželky,časté klasické koncerty, v zimě plavání,procházky s manželkou,práce v klubu a další věci  kterých si myslím,že nají nějaký smysl např. příprava občerstvení v církvi . Tak milý příteli a kamaráde dal jsem Ti svoji inspiraci a nyní Tě prosím o Tvojí zkušenost.

Leopold Brückner

 

 A co deprese

 

   Deprese je pro mne otřepané téma - beru dokonce prášky na depresi ....

Takže moje deprese nejsou jen běžnými projevy mysli - jako strachu z něčeho co se dá ale překonat . Jsou vážné - jsou neodbytné a nedají se normálním myšlením a vlastní vůlí překonat...

   Bylo pro mne strašné žít a strašné dívat se třeba na televizi....

 Dívala jsem se třeba na kočičku která se protahuje komínkem a mysl hned rozehrála svou strašnou hru - Dál už jsem nesledovala televizi ale skrze ni viděla obraz v mysli... Kočička lezla do uzavřeného prostoru kde se zasekla a zemřela--

 Nebo jsem sledovala reklamu s plavci pod vodou - a ti v mé mysli nevyplavali - ale utopili se... tak takové příaběhy jsem  "sledovala " denně  a velmi mne to deptalo a byla jsem roztřesená a vyvrácená z kořene svého bytí. Už jsem skoro ani nežila - a televizi jsem se raději vyhýbala...

   Teď beru naštěstí už takové léky které velmi pomáhají - už nic nevidím tak černě - tedy ne už deno denně a každou hodinu - ale jen občas a dá se to už zvládnout...

    Stále však mám představy že se udusím v kufru - nebo utopím ve vodě - či udusím v tunelu v zemi. Ale jak říkám už je to únosné a dá se s tím žít - protože tyto potíže mne potkali jen jednou v průběhu roku a dali se překonat...

   Ale ještě jeden příběh mi vyvstává v mysli - nedávný.

Jde o depresi o které jsem si uvědomila že by byla zvládnutelná jen velkým množstvím prášků - ale musela bych vědět kdy přijde a léky se na ni připravit - přicházela však - nezvaná a stupňovala se...

   V době když jsem měla zápal plic - se mi v noci zdálo že se dusím - a umírám... Probudila jsem se, rozsvítila a otevřela okna i dveře a prošla se po chodbě - a dlouho trvalo než šok odezněl...

Za dva tři dny se to opakovalo znovu a ještě hůř - Nakonec jsem mohla znovu ulehnout - a zdál se mi sen - že mi pomůže můj kamarád katolický kněz - a když mi pomůže - tak zemře... A vzápětí zemřu i já... Tak jsem mu nevolala a napsala ať mi nijak nepomáhá... Ale přišli další deprese a zdaleka nejhorší - že se stále dusím a nemohu udusit doléhá na mě trýzeň a umírám - trpím a mé tělo se rozpadá v prach - ale tím nic nekončí - protože každý ten jeden prášek to zrníčko trpí neznámou a velmi intenzivní trýzní a nezměrným utrpením bez konce... Po této události která byla velmi krajní a zoufalá už - jsem svém u knězi zavolala a prosila ho - jestli mi může pomoct. On se mne zeptal: A proč si myslíš, že bych ti nemohl pomoct? Odpověděla jsem mu - Protože mně se zdálo, že když mi pomůžeš tak zemřeš - a potom zemřu i já...

   Ten kněz mi skutečně pomohl - deprese - ta strašná a nejhorší - a vlastní smrt už nepřišly.

  A uplynulo asi dvacet pět dní a kamarád kněz skutečně zemřel!

Teď je tedy řada na mně - ale chápu to tak - že je to odpověď na otázku - zda se dožiju druhého příchodu našeho Pána Ježíše Krista - kterou jsem kdysi položila - tak tedy nedožiju ale zemřu - možná zítra - nebo za třicet let... Nevím - Pravdu zná jen Otec...

Poznámka redakce: osobní skušenosti člena HKB s kombinovaným postižením III.stupně,potvrzuje se skutečnost, že lékař a léky mají nezastupitelné místo při psychických potížích.

 

A co deprese

Tak můj stres mě vytváří má partnerka s kterou já se znám už rok. Bydlím u ní taky rok svůj byt jsem pronajal. V jejím bytě každý druhý den vysávám a dělám ještě jiné úklidy. Když se jí něco nelibý jak to dělám já tak hned začne tak to to není možné tak ty se budeš muset odstěhovat jenom že já nemám kam . Ona by stále chtěla dítě a má dosluhujícího vodícího psa a tak by jsi měla zažádat o nového a tady to ho to nechat jenom dožít. Jak by to tady vypadalo dva psi a malé děťátko. Ona mě řekla každý by měl svou domácnost a navštěvovali bychomse a když by to dítě ještě nebylo tak při návštěvách bychom se o něj pokoušeli. Já uvažuji tak to když ona řekla že to nechá do prosince a když zjistí že to už je lepší tak že mě tady nechá a když by to mu tak nebylo tak se budu muset odstěhovat , já uvažuju tak že se odstěhuju i když by to podle ní bylo lepší poněvač chci mít klid a takovou to povahou nechci mít dítě.

poznámka redakce:článek byl převzat v půvpdmím znění,autor člen HKB jasné poukazuje na zdroj stresu či deprese a zamýšlí se nad reálným řešením

 

A co deprese

jsem invalidní důchodce, žiji v penzionu pro seniory na Rottalové 19 Brno.Hospodařím si sám a jediná příbuzná je švagrová.Pracoval jsem v Armádě spásy od roku 1991.Přirozeně starosti a stres příchází i do mého života a samoty. Hlavní řešení vidím v modlibách,vyhledávám obecenství věřících lidí a přátel.Velmi dobře na mě působí kontakt s pejskem a domácí kočičkou.Chodím pravidelně do Handicap klubu Brno na výlety a mám zde i obecenství s lidmi a Pánem.

Lubomír Konečný, člen HKB

 

A co deprese

Jmenujkuji se Daniela Vostalová,je mi 31 let a jsem tělesně postižená.prožívám rodinné těžksti.Od mého narození se o mne starali rodiče mého otce.Protože již od utlého věku jsem prožívala rodinné trable v podobě rozchovu mých rodičů a samozřejmně s věkem přibívalo více problémů,které jsem musela řešit sama například přechod na jinou školu.Potom mi onemocněla babička o kterou se starali všichni,ale já nejvíce.Babička byla vyloženě odkázána na pomoc někoho se vším všudy,moc mi v této situaci pomáhalo vědomí,že jsem věřící.Musela jsem sice na nějakou dobu opustit společenství věřících,ale  Pán bůh byl stále se mnou  mých modllidbách a v mém životě a vůbec a je stále semno.Pán bůh má řešení pro každou naší neřešitelnou situaci z našeho lidského pohledu,ale Pán má svoje řešení.Mnohokrát mi šlo skutečně o život,ale Pán Bůh mě vzdy ochránil.

Poznánka redakce:převzato doslovné znění od členky HKB s cílem povzbudit a inspirovat ostatní

 

 

Návštěva moravské kavárny pro neslyšící

V pátek 26.9.2014 jsme se sešli v klubovně ve 12 hodin,proběhlo tradiční stišení a zamyšlení nad novozákoním slovem z Markova evangelia 8.31.-34.Ve 13 hodin jsme odjeli do kavárny U Žambochha,Palackého třřída 114,zde s pracovníky Unie neslyšících Brno o.s. jsme hledali řešení pro nanše dva nedoslýchavé členy při společných akcích.Otevřely se nám možnost specielních bezdrátových sluchatek a nebo přijmout tradiční řešení pomoci indukční smyčky. Pan Lubomír Konwečný z HKB byl inspirován a zaujal ho telefon bezdratový pro pevnou linku uršený pro nedoslýchavé.V útolném prostředi kavárny jsme se setkali s jídelním lístek na tebletu a byla to naše první neformální lekce práce s tabletem.
Leopold Brückner
 

Navštívili jsme ZOO

21.srpna v pátek  jsme klubové sestkání obohatili o plánovanou návštěvu ZOO. Přirozeně  po krátkém sdílení a stišení v klubu jsme ve 12:45 bytaziloi do brněnské ZOO. Tato návštěvě byla spíše zaměřená na orientaci v areálu,otevřeli jsme jednání s pracovníky ZOO s cílem haptické exkuze obohacené odborným výkladem.

 

Výlet  parníkem

Ráno jsem strouhala mrkvičku - doslova - a udělala jsem mrkev s cibulí na másle k rýži - poobědvala jsem už v půl jedenácté a v jedenáct vyrazila do klubu - tam jsme očekávali s Leoškem a Luďkem davy - ale nikdo s námi nakonec nejel - ani ten Lubošek - vyrazili jsme ve tři čtvrtě na jednu.. Ve tři čtvrtě na dvě jsme po krásné přímé jízdě dopravou nastupovali na parník - který vzápětí zvedl kotvy - jízda to byla nádherná - já jsem se rozhodla zůstat dole a věnovat se všem jednotlivostem jízdy pěkně z chládku místnosti parníku - dala jsem si v automatu vineu - a sledovala jednotlivé pláže a hlavně čekala na zlatý hřeb - až budeme míjet nudapláž - dočkala jsem se! P ořád ještě takoví lidé existují - kteří nesou svou kůži zdarma na trh! Také jsem se dívala po všech restauracích u vody, kde jsme mohli i vystoupit a občersvit se... Vím však že je lépe zaměřit se na jiné věci, protože takové občerstvení přijde patřičně draho---- Už před vyplutím jsem si přečetla, že cesta kterou jsme projeli vyjde dospělého člověka na sto sedumdesát korun a to jen ten parník  -  Za ty peníze bych si to rozhodně nemohla tak užívat - měla jsem s pomalé klidné jízdy opravdovou radost - hodinka uplynula a my jsme se vylodili na Veveří - vystoupili jsme a zjistili že zpátky to jede v patnáct dvacet pět - tak jsme si vyšli na most -z něho jsme se podívali na křižování parníků a taky na ne daleký hrad Veveří - který jsme se rozhodli navštívit jindy a autobusem aspoň jednu cestu... Přešli jsme tedy most a pročetli možné turistické trasy - Leo vyprávěl o svých cestách k přehradě s manželkou - no a po této podívané - stále krásnou krajinou lužního lesa jsme se vydali opět na parník a užívali si cesty koupili občerstvení v automatu - snědli svoje křupky a hlavně sledovali to hemžení kolem .... Den byl prostě nádherný tento výlet neměl chybu... Viděli jsme šlapadla i plachetnice - nějaké kajaky i sportovce ve vlnách - a také spousty ciklistů kteří se vydali všemi směry---- po cestě domů jsme si ještě koupili dobrou zmrzlinu.... Také moje cesta autobusem do Komárova byla dlouhá, nová a zajíma vá - objížděli jsme okrajem Brna - a v Chrlicích jsem byla až v půl šesté večer - příjemně unavená a těšící se na další podobný výlet....

Jana Dopitová

poznámka redakce:členka HKB s kombinovaným postižením III.stupně

 

Tento týden jsme z klubu odešli o půl jedné a přijeli jsme tramvají na přístaviště, od přístaviště jsme sedli na parník a pluli až k hradu Veveří, kde jsme vystoupili a procházeli jsme se po mostu a potom jsme zase parníkem pluli zpátky na přístaviště. Bylo to moc krásné,aproto se divím, že s námi nešlo více členů klubu. Můžeme takovou akci ještě zopakovat a přihlaste se také a litovat nebudete. Tento pátek jsme tam byli jenom tři.

Luděk Coufal

poznámka redakce: člen HKB s kombinovaným poastižením III.stupně

 

 

                                    P o d ě k o v á n í

Jménem Handicap klubu Brno a přirozeně i sám za sebe vyslovuji poděkování pracovníkům úřadu a zastupitelům městské části Brno – Královo Pole za morální a fyzickou podporu HKB.

Otevřeli jsme dveře lidem s psychickým postižením a dochází se za vozíčkáři do nedalekého Domova pro seniory V době svátků a prázdnin se drží služba pro osamělé .

                                  

ˇ                                    P o d ě k o v á n í

není to formalita,ale upřímné vyjádření vděčnosti ua morální a fyzickou podporu,kterou cítíme ze strany sborů ČCE Brno - střed a Husovice. Víme ,že zorganizovat a zrealizovat hudební nešpory je otázkou  poctivě odvedené práce z volného času a bez nároku na odměnu.Vážíme si toho a moc za to děkujeme.

                                     

                                    P o d ě k o v á n í

jsem vděčný za duchovní chcete-li to říci jasněji modlitební podporu Sboru bratrské jednoty baptistův Brně. Čtvrteční biblické hodiny jsou základem duchovního programu klubu,děkuji za tuto pomoc při zajišťování duchovní náplně klubu

 

Noc kostelů 2014

Sešli jsme se v 19 hodin ma Smetanové20ve sboru BJB a bylo nás velkem 9. Čekala nás pohoda v připtavené kavármě.POsléze jsme si vyslechli prezentaci sboru a malopu ukázku bohoslužby. Druhé zastavení bylo v kostele ČCH na Botanické ulici.Zde jsme si připoměli významnou funkcionalistickou stavbu v městě Brně.Uvnitř byla videoprojekce z historie tohoto sboru.V medalekém parku  urozária a rostlim s popiskami jsme si uddělali krátké stišení se svědectvím a modlitbami.Třetí zastavení bylo ma Kounicové v CB.Zde to začalo milým přivítáním svatebními koláčky. Uvnitř jsme zažili prezentaci AS armády spásy.V surerénu jsme ses občerstvili a obratem jsme se přemístili do nedalekého Červeného kostela na Komenského náměstí. Zastihli jsme závěr koncertu brněnského Gospl a následovala prohlídka expozice v zázemí.V kostele sv.Tomáše jsme si pečlivě prohlédli celý interiér včetně kůru s varhanami.Několik z náws zapálilo svíčku a využilo urny, kde se háseli lístečky s modlitebním tématem.Před kostelem opět jsme se občerstvili kávou a čajem,mešní víno již došlo.

Na prostranství ležel pohozený karton z velké krabice a dělali jsme si otazník proč to tam je.Za krátkou chvíli k nám přistoupila slečna a podala velký fix a tak jsme na karton napsali "Pán büh je láska" a "Jsem vděčný ua každou drobnost " u sv.Jakuba jsme vyslechli závěr konceru a již jsme chvátali do kostela Nanebevzetí Panny Narie naJezuitské ulici.Zde jsme byli milé překvapeni krásným interiérem a opět závěr koncertu.Odtud jsme se c klidu vydali na nádraží a v pohodě nastoupili do připravených autobusů k rozjezdu.Stojí za připomenutí,že jsme vzhlédli i ohňostroj.Je pravda,že z místa před Ústavním soudem to nevyzvělo tak jak jsme navyklý.

Příští Noc kostelůse více zaměříme na výběr prohramů a budeme pokračovat v poznávání dalších kostelů.

 

 

 

Noc muzei 2014

 

Tredičně jsme se sešli v 19 hodin před pekárniou na České. Bylo nás celkem 7 a intenzívně pršelo.První akci jsme se společně dohodli pro hrad Špilberk.Něli jsme k dispozici informační materiál s jízdními řády a podrobným programem.U pracovníků DpnB ve žlutém jsme si upřesnili nástupiště a obratem jsme se dostali busem E ma Špilberk přes Úvoz a Gorazdovu. Po výstupu pod hradbami  jsme se obdivovali ryvníčku a umělé bystřině ,která tekla po sklalinách.Ve 20 hodin jsme marně očekávali na zvonkohru instalovanou v hlavním nádvoří.Prohlédlli jsme si několik expozicí,vzhlédli jsme kus divadelního představení  a koncertu na dudy.Z htadu jsme se opět vtátili busem a druhou návštěnou Technické muzeum v Králově Poli.Pravda je,že stále hustě pršelo a byla zde velké fronta čekajícíh lidí,tak jsme to vzdali a jelli jsme do malého Památníku Leoše Janáčka se sídlem na Smetanové ulici.Bylo to kouzelné prostředí,část zachovalého bytu a expozice z tvorby Leoše Janáčka.Bylo škoda,že jsme přišli po koncertu.

 

Tmavomodrý festival 2014

V pátek po setkání v klubu jsme zašli na Tmavomodrý festival do Bílého domu.Akce měla i praktický smysl a cíl.Luděk si zakuoupil kapesní vysílačku pro ovládání semaforů a orientaci v MHD.Luboš obešel  přítomné asistenřní vódící psy pěkne se s nimi pomazlil.Společně jsme se zúčastnili Veřejné hudební přehlídky a odnesli jsme si do klubu Katalog kompenzačních pomůcek od firmySpektra v.d.n. Osobně mě zaujala kapesní TV lupa LOOKY TV HD,s kterou se pracovalo jako s dotykovým mobilem a digitální čtecí přístroj  pro nevidomé zm.ClearReader od Holandského výrobce Optelec Tieman Group.

 

 

Velikonoční klub 2014

 

konal se v pátek 18.4.2014 od 12 – 15 hodin v klubovně na Šrefánikové 63 a DPS. Sešlo se nás celkem 12 jak apoštolů.Velmi jsme byli vděčni za přítomnost naších vozíčkářů z nedalekého Domova pro seniory opět ze Štefánkové ulice.Jako organizátor  akce terapeut HKB

mám dobrý pocit především z toho,že se podařilo vytvořit z boží pomoci takové prostředí,že především naší vozíčkáři a ostatní členové klubu se upřímně sdílí se svými starostmi a o co usilují v životě.

Hlavní program zajišťovala BTM prostřednictvím sestry Libuše Ranšové.Potěšil nás aktivní přístup naších členů z CSS Chrlice. Slečna Jana Dopitová mimo jiné přečetla biblické verše z Hesel Jednoty bratrské, Tomáš Kramosil se nově příchozím představil a zahrál a zazpíval s kytarou několik písní.Vzorně nás obsluhoval  občerstvením Lubomír konečný náš člen,který aktivně pomáhá v AS.  Občerstvení tentokrát z valné části měl v režii Luděk Coufal,kterému jsme předali dar k jeho narozeninám a především jsme je s nim upřímně oslavili. Povzbuzením pro nás bylo modlitební zapojení Esterky a Radla z CASD při modlitebním ztišení. Veronika nás příjemně překvapila,přišla včas a přinesla pozdrav od Kristýnky. Na závěr uklidili jsme klubovnu a přijali pozvání naší vozíčkářky paní Soukupové do nedalek=ho parku,kde jsme si v klidu a pohodě prohlédli její drobné výtvarné práce.

Leopold Brückner

 

Seminář- sdílení na téma "Zdravá sebereflexe" Praha - Dědina 2014

 

Upozornění na hodnotný příspěvek k tématu  nevidomého člena HKB v knize návštěv p.Kramosil

 

Praha Dědina 9.- 11.5.2014  „Zdravá sebereflexe „  

Do Prahy jsme přijeli v pátek v 12,30. Šli jsme se naobědvat a ubytovat do ubytovny v dědině. Potom jsme zašli nakoupit potraviny na dva dny na dvě večeře oběd a jednu snídani.

Potom jsme se domluvili a zašli jsme se podívat na letiště, také když jsme se vrátili z letiště tak jsme se navečeřeli a Tomáš Kramosil nám na klavír zahrál několik písniček které jsme si přáli. Druhy den jsme po snídani si sedli v společenské místnosti a povídali jsme si a čekali na příchod pana dr Jana Jakeše který by nám udělal zase přednášku jako minulí rok ovšem teď nepřišel omluvil se že má moc práce a tak jsme se naobědvali a zašli jsme po obědě na věš a potom na hrad. Počasí nám vyšlo poněvač když jsme se vraceli v 19 hodin tak začalo pršet jinak celí den bylo krásné počasí a svítilo sluníčko. V neděli po snídani v 9 hodin nám Tomáš Kramosil ještě popovídal o Dědině co tam všechno se dělá on to ví poněvač on tam bydlel. Teď už bydlí v Brně. Potom už jsme odevzdali klíče a odešli jsme na nádraží.

Luděk Coufal

 

Praha Dědina 9.- 11.5.2014  „Zdravá sebereflexe

 

Vím, že jsem láska - vtělená Láska Boží - jako každý jiný člověk . Já jsem jiná v tom, že si to snažím uvědomovat. A uvědomuji si to stále víc a víc. Díky tomu, jak jsem postavená do života - mám možnost dělat to, co cítím, že je zprávné. Dělám, co cítím že mám udělat... V minulosti jsem ve svém životě například hodiny proležela na roušce pokání - a kála jsem se za lidstvo - protože jsem to považovala za zprávné a velmi přínosné - tak jsem  to cítila... Dnes se sice v duchu modlím a snažím se pomáhat - ale už nejdu do extrémů...

   Bůh mi pomáhá a Bůh mne vede - vím, že musím mít ráda především a za prvé - sama sebe - abych byla schopna milovat někoho dalšího a vůbec nějak fungovat. Vím, také vím, že i zlo se snaží dostat do každé duše - prožíváme například různé smutky - také jsme svádění třeba se mstít - vstekat se -  a zlobit ale vím že když zůstaneme ve svém nitru - nepozorovaně to vyprchá - prostě to přejde - stačí se za to pomodlit. Tedy třeba skrytě ale se vší rozhodností se modlit a myslet na dobré věci.. a i na to, co je třeba udělat a vykonat.... Když náš vztek každý den trvá - poprosit kněze aby se za nás pomodlil - a opravdu to zmizí - tedy všechno negativní je pryč - jako mávnutím kouzelného proutku...Tak to tedy funguje u mne...

   Tak tedy pokání - lze se kát modlitbou - když toho vyvstane potřeba.

Lze se kát skutkem - tedy činem lásky.

A taky především se odměnit za to - že jsme si prohřešek uvědomili a jsme tak schopni se pohnout dál.. A tak se tedy snažím žít v dobru a dobro - a to je ta hybná síla - která odstraňuje všechno negativní z mé cesty... Pracuji každý den na sobě a snažím se věnovat se modlitbám v malých skupinkách - protože jako hluchá tedy nedoslýchavá se ve velkých skupinách špatně orientuji - a tento můj život má své skryté kouzlo- V pondělí jsem v Židlochovicích kde je nás sedum- ve středu jsem v kroužku v Brně a ve čtvrtek též - na Erbenové - v pátek s Leem a skutečně mě to naplňuje.

Tak tedy , ještě jednou - my jsme láska a já prostě odmítám že jsme zlí! Zlo nám jen občas skříží cestu  - ale to jen z nedostatku naší lásky - jen tak se k nám může dostat... a v momentě kdy se dáme na pokání - už jsem na dobré -Boží cestě - nesmíme se dát... My jsme zkrátka láska - jsme přece Boží děti ..-- A také už v této chvíli máme být dospělí boží synové - tedy snažit se dělat už velké věci -: Lidstvo již mnoho dokázalo ve svém vývoji... Kdo je na tom trochu líp - má povinnost se starat o ty slabší - všichni jsme totiž jedna rodina. A k Bohu se dostaneme nakonec my všichni - neboť Bůh ještě nikoh o s konečnou platností neodsoudil a nezavrhl....

 Nezapomeňte : mnozí první budou poslední.... Ale jakmile zemřeme budeme konfrontování s Láskou - a na lásku se nás Bůh bude ptát.. A to i těch nevěřících - nekteří z nich projevují více lásky než my věřící - a tak se pochopitelně dostanou před nás...

Jana Dopitová,členka HKB

 

Zdravá sebereflexe

Tak jsem nazval letošní seminář či sdílení v Praze na Dědině.Rozhodně tím nechci nikoho ani sebe vést  nezdravému sebepoškozování na duši.Každý z nás a přirozeně i já máme mnoho  obdarování a předpokladů,jteré je dobré si připomínat a rozvíjet.Na druhou stranu je dobré vědět na co ne mám a čím si dělám problémy a komplikace  sám.

Příklad z mého života:Nemám hudební sluch,proto necvičím zpěv v církevním sboru.Nebrání mě to však s úměrnou hlasitostí zpívat Pánu při bohoslužbě a zpívat si při manuální práci a pod vedením se trochu korigovat.Jako senior již  mám omezené fyzické síli,pohyblivost a pomalejší reakce.Proto hrají pravidelně kuželky,plavu a někdy i sednu na rotopéd.Po 60 se složitějších problémů  přichází stres při obvyklých termínech, problém rozkládám do dílčích částí a pracuji postupně.Často jsem rozladění vývojem věcí ve své blízkosti,za „korektností“ se skrývá strach z přímého řešení,ke ve mně falešná autocenzura. Zde milý příteli se mě v životě osvědčil jediný lék konkrétní modlitba s jasnou vděčností.

Leopold Brückner

 

 

Verš pro rok 2014

Mějte porozumění jedni pro druhého,nesmýšlejte vysoko,ale věnujte se všedním službá.

Nespoléhejte na svou chytrost.

Ř 12.16

 

Biblický verš velmi konkrétně promlouvá do mého a Tvého všedního řivota.

První věta je jakási parafráze druhého přikázání,Miluj bližního bližního svého.nené to rozhodně výzva,abych někomu nebo něčemu otročil,ale abych si udělal čas pro druhého a uměl mu naslouchat. Při službě druhému si musím dávat pozor na to,abych nebyl motivován pyšnou seberealizací a velikášstvím. Je to dále pro mě výzva pro systematickou

službu a práci v každodenním všedním dni. Nesmýšlet vysoko není rozhodně výzva k tomu, abych odstranil cíl a přestal bojovat ten dobrý boj víry.Znovu a opět musím se učit spoléhat na Boha.Na svoji chytrost lépe řečeno vychytralost není dobré spoléhat. Přesto jsem vyzýván k moudrosti a základ modrosti je bázeň před Hospodinem.Velmi lehce se to povídá a ještě snadněji píše.K cíli vede cesta vnitřního zápasu přirozeně s dílčími prohrami a trvalou zdravou sebereflexí.

 

 

Seriál "Existenční starosti nejen seniiorů" příspěvky členů HKB k problematice financování bydlení a výstupy z besedy organizované BJB dne 11.2.2014 v 16 hodin v malém sále.

 

Příprava k setkání seniorů, které se uskutečnilo v malém sále BJB Smetanova 20 11.2.2014 v 16 hodin.Program zajistilo občanské sdružení Handicap klub Brno včetně připravených písní s doprovodem na piána.Celkem vystroupilo 9 členů HKB se svými připravenými příspěvky k tématu a nevidomý pan Tomáš Kramosil přednesl několik písní s doprovodem piána.Pracovalo se s manažerskou tabulí,projektorem a nechybělo ani tradiční drobné občerstvení.

Cílem je oslovit a posloužit především osamělým seniorů a lidem v produktivním věku,kteří nemají partnera v domácnosti.Tedy lidem kteří jsou ve velkém ekonomickém tlaku či pasti.Tato interaktivní beseda je rovněž určena lidem, kteří  chtějí aktivně pomáhat svým blízkým a potřebným v církvi a okolí.Po gramotnosti v oblasti rodinného hospodaření se dnes volá nejen v církevním prostředí,ale v célé sociální a neziskové sféře.

Základem zodpovědného hospodaření jedince či rodiny je rozpočet.V mé konkrétní situace je to příjem složený z ID a pracovní poměr v souběhu.Od svého příjmu musím odečíst živo bytí a náklady na bydlení.

Příklad: příjem D 11 500 a souběh mzdy 5 500 tedy celkový příjem  17 tis základní výdaje jsou: strava cca denně 150Kč tedy za měsíc 4 500 Kč a výdaje na bydlení 6 500.,

-tedy základní výdaje činní 11 000 Kč Přestože v tomto hrubém rozpočtu nejsou zahrnuty výdaje režijní- drogerie,čistirna  a údržba domácnosti a služby:telefon,televize,internet a rádio.V našem případě ,důchodce bez souběžného pracovního poměru nevytváří ani 10% rezervu na případné doplatky, havárie atd.V druhém případě,kdy jedinec má čistý příjem 17 000 a výdaje 4 500Kč za stravu 6 500 za bydlení a režijní výdaje a služby zvládne za 2 500 Kč,podařilo se mu zajistit dlouhodobou rezervu či přebytkový rozpočet pro případ ztráty zaměstnání či pořizení si odpovědné půjčky  pro získání nemovitosti např.

  • přispěvek na bydleni (opakujici se dâvka). Pro nâjem-ce, družstevniky nebo vlastniky s trvalym pobytem (ve. jejich rodiny). Výše = nâklady na bydleni - (přijmy x 0,3 /nebo 0,35 pro Prahu/)

Pro dnešní setkání seniorů jsme se dohodli pro krátkost času,že si povíme něco o bydlení.Jako občan města Brna si mohu vybírat a podávat žádosti do domovů pro seniory a domy s pečovatelskou službou v rámci území celého Brna,tedy nejsem vázán k městské části.Pro úplnost uvádím,že bydlení lze si zajistit v penzionu,ubytovně,v bytě či RD v osobním vlastnictví nebo družstevním vlastnictví či obecním bytu.Pozor na nájmu se podepisuje cenová mapa nebo lokalita a plocha bytu.Platíme za m2 a opět pro ilustraci uvádím,že u DPS a bytů se sociálním zaměřením je cena 60 – 70 Kč za m2

Příspěvek na bydlení  PNB zajišťuje se na ÚP a jedná se o opakovanou měsíční částku,kterou lze nárokovat čtvrt roku zpětně a vzoreček zní:

Výše částky= náklady na bydlení – příjem x 0.30                       

Příklad: 1800 = 6 000 – 12 000 x 0.30 náklady na bydlení 6 000 Kč důchod nebo čistá mzda 12 000 Kč

Příspěvky k tématu bydlení:bratr Luboš Konečný DPS, sestra Marcela Nohhelová privátní Domov pro seniory,slečna Jana Dopitová ubytovna v Centrum sociálních služeb Chrlice ,pan Luděk Coufal osobní zkušenost se zajišťěním bytu do OV od obecního přes družstevní vlastnictví,nevidomý pan Tomáš Kramosil představil přítomným bydlení v Centu sociálních služeb pro nevidomé v Chrlicích a to z pohledu klienta.Byli jsme vděčni za přítomnost II. kazatele a správce sboru BJB pana Ing. Pokorného,který svým příspěvkem doplnil výklad k prohblematice bydlení pomoci grafického znázornění.

Leopold Brückner

 

Exkurze v domě s pečovatelskou službou

Sraz byl ve 12 hodin v klubovně 21.02.2014.Prakticky se jednalo o pokračování besedy na témaExistenční problémy nejen seniorů. Pan Lubomír Konečný člen HKB nás pozval do svého nového domova,B besedě se znínil

rámcově o výdajích na vydlení v DPS 1- kk.Při návštěvě bytu v DPS jsme se seznámili  se základním vybavením bytu a sociálního zařizení.Překvapilo nás,že nájemník dostal možnost si byt odkoupit od MMB.Pro zdravotně postriženou osobu bebo seniora  s průněrným důchodem  je byt v DPS ideální řešení.Pan Lubormír Konečný čekal na byt cca 10 let. Původní žádost mu byla zamítnuta, nebzdal to a odvolal se a po vysvětlení některeých skutečností byl opět zařazen do pořadí.jak nám sdělil nájemní smlouva je rok co rok odnovována.Závěr, doporučujeme případným zájemcům o byt v DPS neprodleně podat žádost na MMB a dostat se do pořadí.

Leopold Brückner